Trestná činnost stíhaných (a amnestovaných) osob opět pokrývá „klasické“ činy včetně podvodu, zkrácení daně a podobné povinné platby, padělání a pozměňování veřejné listiny, podplácení, přijímání úplatku, zneužívání pravomoci veřejného činitele, poškozování věřitele nebo porušování povinnosti při správě cizího majetku. Vedle toho lze nalézt i „vzácnější“ činy, jakými jsou nedovolená výroba a držení omamných a psychotropních látek a jedů nebo porušování předpisů o zahraničním obchodu s vojenským materiálem. Způsobená finanční škoda z uvedených usnesení činí přes 2,2 miliardy korun, k další škodě ve výši skoro 1,3 miliardy již nedošlo.

Vedle vyvádění majetků z obchodních společností do spřízněných firem nebo dovozu ethylalkoholu či automobilů a neodvádění cla či DPH se v usnesení lze dočíst také o detailech pašování drog do Velké Británie. Co dělat, když se celá zásilka nevejde do palivové nádrže automobilu nebo jak zajistit, aby osádka vozidla působila nenápadně (osádku musí tvořit muž, žena a malé dítě). Zatímco britští příjemci zásilky drog byli později v Británii odsouzeni na deset let vězení, u nás bylo stíhání „vývozců“ drog do Británie na základě amnestie zastaveno. Jiný kraj, jiný mrav…    

V usneseních lze nalézt i „podnikatele“, kteří bez příslušných povolení vyjednávali a realizovali obchody se zbrojním materiálem včetně šesti letounů typu MIG 21 nebo protiraketového komplexu. Vydělat se dalo i na důvěřivosti lidí (to lze ostatně vždy) – podvodníci slibovali lidem zprostředkování práce na ropných plošinách ve Venezuele, vybírali od nich „vratné“ zálohy ve výši 10 tisíc korun, načež nešťastní důvěřivci neviděli ani ropnou plošinu, ani svoji zálohu. I stíhání těchto pachatelů bylo amnestií zastaveno. V usnesení opět zaujme vzájemný ping-pong mezi nalézacími a odvolacími soudy, přičemž svoje výrazné „dupnutí“ zanechal i Nejvyšší soud.