Vážená paní Němcová,

jako zaměstnanec z lomu ČSA si dovoluji odpovědět na Váš otevřený dopis. Velmi oceňuji, že se na nás obracíte s pokorou a porozuměním ve snaze navázat dialog. Škoda, že je tomu tak pouze před širokou veřejností. Byl jsem na nedávné „debatě“ Je uhlí řešení? v mostecké knihovně a musím říct, že setkání bylo konferenciérem vedeno velmi jednostranně, čili dle mého názoru nekorektně. Když došlo na otázku limitů, chtěl jsem vyjádřit názor, že jsem pro jejich prolomení. Bohužel jsem nedostal slovo, i když jsem se vehementně hlásil. A tímto způsobem bohužel „diskutujete“ od samého začátku. To jen na okraj.

Předesílám, že mám 4 roky do důchodu, a problematika by se mě tedy bezprostředně neměla týkat. Ale týká se mě a velmi. Jako mostecký patriot, který žije ve městě už 37 let, jsem přesvědčen, že pokud limity nepadnou a těžaři se nedomluví s majiteli domů a pozemků, tento region prostě PADNE! Ovšem abych byl korektní, ve své odpovědi se omezím na reakci na některá Vaše tvrzení: