Ač povrchní rozumáři mávají rukou, a říkají: "toto všechno už tu bylo, nic nového", člověk vnímavý a citlivý vidí, že je tu rozdíl: ano, jednotlivé druhy událostí tu jistě už v dějinách lidstva byly, ale nikdy zatím nedocházelo k jejich tak veliké kumulaci za jednotku času. A to, že se tak děje, je zcela nové a jiné, než bylo dříve. A ještě jeden veliký rozdíl tu je: dříve až donedávna se lidé dle svých názorů dělili do mnoha skupin, ale dnes se stále více začínají profilovat pouze dvě protichůdné skupiny, ať již předtím patřili do kterékoli z těch mnoha původních. Znamená to, že nějaký určitý tlak dnes všechny jakoby přímo rozděloval, a to jen na množiny "ano/ne, +/-, pro/proti, a pod", a na nic jiného. A tento děj se nám odvíjí přímo před očima a sílí. A co tedy vidíme?

Začíná veliké množství rozporů už v nejmenších lidských jednotkách: rozpadají se stará přátelství, manželství, rodiny a jejich děti, pracovní kolektivy... a tvoří se jiné, podle zákona přitažlivosti stejnorodého, právě v obou hlavních protichůdných skupinách. A stejné je to i ve velkém, ve vedoucích pozicích, ať už v profesních, tak i politických. Vidíme např. v našem parlamentu, že při téměř každém hlasovaní dochází ke stále stejné situaci: naprosto stejná /většinová/ skupina vždy hlasuje pro nadřazenost cizích /bruselsko-říšských/ zákonů nad zákony národními, českými. Dá se tedy říci, že lze jasně rozeznat skupinu odrodilců - světoobčanů, kteří pro osobní prospěch zahodili pojem rodná zem, a skupinu vlastenců, kteří nemohou jinak, protože to tak vnitřně cítí. Ta první skupina má zatím v rukách moc, protože disponuje velkým kapitálem, který pochází z velké části od cizích investorů, a který používá pro své cíle ke svým kampaním a uplácení vlažných a nerozhodných. Odkud pocházejí a kdo jsou tito investoři, a co vlastně chtějí?