Možná je to až morbidní, ale bavím se hloupostí lidí, kteří věří, že žijeme v demokratické společnosti. Ta totiž v čisté podobě neexistuje a nikdy existovat nebude. Je to nemožné!! Každý den jsou na nás z medií chrlena slova o demokracii, a kde jaký moula si ji bere do úst, aniž by obsahově znal podstatu. Tento neustále se opakující proces nám do hlavy vtlouká lež, které mnozí věří, což je obdoba propagandy významného nacisty Dr. Goebbelse.
Demokracie je teorií, s kterou je pracováno již od dob starověkého Řecka, ale dá se dokonce říci, že na fragmentální úrovni se jí zabývá již bible. Teda víme o ní už několik století. Bohužel ji nejsme schopni plnohodnotně aplikovat a to z důvodu úplně obyčejné lidské rozdílnosti. To co je pro jednoho demokratické, pro druhého může znamenat nedemokratičnost, útlak, či dokonce totalitu. Rozdílnost lidských povah, myšlení či rozumu je lidem dána již od přírody a je takřka nemožné je ve většinové míře sjednotit. Je tedy jasné, že jednu věc nebo počin lidé vnímají rozdílně, z čehož vyplívá, že demokracie je ukotvena v rovině filozofické, ale v rovině celospolečenské vytváří více méně neuspořádaný pohyb s nemožnou predikcí dalšího vývoje.
Při poskládání fragmentů demokracie z bible lze vytvořit mozaiku, která v obrysech dává návod na život v demokratické společnosti zasazené do kontextu biblické doby. Vývoj společnosti a vědecko-technický rozvoj, některé aspekty biblické demokracie zneplatnil, ale mnohé jsou platné dodnes. K naší smůle je nerespektujeme a mnohdy je vytěsňujeme na samý okraj zájmu, což vytváří prostor k excesům jako je například majetkové vyrovnání s církvemi. Zde nejenže není respektována bible, ale nejsou respektována ani historicky daná fakta, kdy už od dob starého Rakouska – Uherska nebyla církev majitelem většiny církevních objektů a dalších nemovitostí, ale pouhým uživatelem státního majetku. V souladu s heslem „Účel světí prostředky“ bylo účelové plivnuto na komunisty, kteří znárodnili to, co už dávno před nimi znárodněno bylo a tedy znárodnili znárodněné.
Přechod společnosti k socialismu byl pokusem o přiblížení se větší demokracii a byla to cesta správným směrem až do doby, kdy bylo do naší ústavy vsunuto pravidlo o vedoucí úloze KSČ. Tímto krokem se už nedá hovořit o demokratizaci, ale o vládě jedné strany, která se podle toho začala i chovat. Nic to však nemění na tom, že éra socialismu lidi velmi spojila a to ve směru pozitivním i negativním. Byl hmatatelný důvod za čím jít a na co nadávat. Dnes je bohužel lidem mnohé úplně šumák! Jsou rádi, že přežívají a nějaká politika a demokracie je nezajímá. Komunismus lze volně přeložit jako vrcholné stádium demokracie, ale bohužel jen v rovině teoretické a filozofické v praxi nerealizovatelné (zatím). Jako idea však skvělé. Není dobré pohoršovat se nad názvem socialismus nebo komunismus – vždyť jsou to jen slova a to špatné co lze s nimi spojovat nečinili slova, ale lidé, kteří se za těmito slovy účelové skrývali. Nebylo jich málo a dnes si hrají na demokraty, ale jsou to jen falešné lišky (Klaus, Dlouhý, Zeman, Štětina, Kalousek a další).
Otázkou je, jakže se k té demokracii probojovat. Možná jednou v nějaké pohádce to šikovný autor popíše, jestli ho však vlna šmejdu nesmete či nezabije. Osobně si myslím, že se lidé musí ještě hodně vzdělávat a intelektuálně vyzrát, ale ani to není zárukou, že budou poraženy úplně ty nejnižší negativní vlastnosti člověka. Já svou vlastní vizi mám a kdysi jsem se snažil o její aplikaci pod křídly KSČM. Bohužel ani tam zatím není vůle a tak jsem narazil. Bylo to, ale dobré jako ponaučení pro dny budoucí. Škoda, že nemám větší možnosti. Jsem jen pracující ČID a dělám práci, která mě nenaplňuje (je prázdná). Alespoň, že se mohu věnovat politice soukromě, i když je to takové, jako když jdu hlavou proti zdi.
Mnozí vůbec nechápou a jiní převrací má slova doslova vzhůru nohama. Přitom stačí trochu myslet a chtít něco změnit!
Oldřich Rambousek
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
