Dal jsem si tu práci a něco jsem si o Tomáši Ortelovi a jeho skupině zjistil. Ohlédnu li se do minulosti a vezmu v potaz Tomášova mladá léta, tak je skutečností, že jeho tvorba i postoje byly velmi pravicově radikální a mnohdy skutečně na samotné hraně zákona. Kdo z nás však jako mladý chlap nedivočil, nechtěl se vymezit názorově od veřejně proklamovaných postojů?? Kdo z nás nechtěl být prostě jiný a něčím vyjímečný?? Po pravdě řečeno-tyto touhy měl snad každý z nás.

Posunem doby a věku i Tomáš zmoudřel. Jeho texty současnosti nejsou již tak radikální, ale nesou stopy pronárodního cítění. Zpívá veřejně o tom, co většina z nás ví, ale bojí se to nahlas říci. Není to prostě takový zbabělec jako stádoidní společnost. Samozřejmě, že je to mnohým trnem v oku, protože za tou zbabělostí se následně skrývá i závist s pokrytectvím. Dost možná si do mě někteří opět kopnou, ale zcela otevřeně, zde na tomto místě mohu prohlásit, že Tomáš Ortel je něco takového, jako byl pro mou generaci Karel Kryl. Je pravdou, že Karel Kryl volil pro svou rétoriku lyrický podtext, což z jeho tvorby dělalo dosti citlivou a někdy až melancholickou tvorbu. Tomáš Ortel volí spíše ostrá slova bez obalu, což vyvolává tvrdé emoce a u starší generace možná až nepochopení. Než tedy vyneseme nad někým ortel, že je nácek, fašista či xenofob-poslechněme si prosím důkladně písně ORTELU a dbejme důsledně na pochopení obsahu textu a na skrytou pointu. Ukázat na někoho prstem a říct-to je fašista-to umí každý moula. Já osobně nemám rád fašistické tendence a po pravdě jsem je ve tvorbě Ortelu nenašel. Daleko více nalézám tendence pronárodní-tedy nacionální, které jsou srovnatelné s činností K.H.Borovského. F.L.Čelakovského, T.G.Masaryka či výše zmiňovaného Karla Kryla. Kam se hrabe takový Václav Havel se svou abstraktní tvorbou, která je plná nesmyslů a prasáren. To se nedá poslouchat-natož se na to ještě dívat. Prostě brak.