Oldřich Rambousek: Opravdu za vše může kůrovec?

4. 9. 2019 21:35

To si jde člověk takhle na vycházku do lesa na houby, nebo načerpat trochu pozitivní energie, a hle! Kde byl včera krásný les, tak dnes už není. Místo lesa planina, rozrytá koly těžké techniky, a podrost praktický žádný! Je to byznys, nebo prasečina? Projevuje se takto pitomost lesních hospodářů a ekologů?

Oldřich Rambousek: Opravdu za vše může kůrovec?
Foto: Oldřich Szaban
Popisek: Uschlé stromy napadené kůrovcem na Šumavě poblíž Kvildy směrem k prameni Teplé Vltavy

Já osobně žiji v malé osadě v Podkrkonoší. Co pamatuji, a je to již padesát let, byla krajina okolo Dvora Králové velice rozmanitá a všude samý les. V lesích člověk potkal spoustu lidí, a to buď na borůvkách a houbách, či při čištění lesa a odvozu odpadního dřeva na topení. Dá se tedy říci, že les nám sloužil jak k odpočinku, tak i jako přínos do domácnosti. Dnes je však situace úplně jiná. Spousta míst se změnila k nepoznání. Místo lesů úplné holiny bez ničeho. Doslova měsíční krajina s krátery i metr hlubokými. Pěkné cesty pro pěší turistiku i cykloturistiku jsou zničeny. Příkopy podél silnic plné bordelu a větví, takže nemohou ani náhodou plnit svou funkci, a již tak dost poničené silnice dostávají zabrat při každém větším dešti. Dochází dokonce ze strany lesníků k trestnému činu obecného ohrožení, neb při těžbě jsou pokácené stromy tak blízko vozovky, že je nutno se jim vyhýbat a de facto není v případě hrozící nehody okolo silnice žádná úniková zóna.

V těch lesích, které jsem znal odmala, se nachází i chráněné území, zvané Čertovy hrady. Nejde o žádný hrad či jeho pozůstatky, ale jedná se o území, kde se nachází pozůstatky prehistorického moře. Jsou to takzvané Perucké a Koryčanské pískovce. Docela směšně tu působí informační cedule s názvem Toulky Královédvorskem. Kdo se tu asi bude toulat pustinou po zničených přístupových cestách? A kde jsou královédvorští ekologičtí aktivisté, kteří se ve městě poutali řetězy k jedné shnilé lípě? Tohle jim nevadí? Dostali tučné držhubné? V dobách minulých, tj. cca před 15 lety, když se v oblasti Dvora Králové konaly závody enduro, a to dokonce na úrovni mistrovství světa, tak ekologové dělali takové problémy, že mnohokrát byly závody v zásadním ohrožení. Nikdy však po nich nevznikla taková katastrofální spoušť, jaké jsme svědky dnes.

Vždy po závodech byly použité úseky lesních cest řádně srovnány do původního stavu a mnohdy byly uvedeny do stavu mnohem lepšího, než tomu bylo před závody. Navíc město závody ožilo a něco se tu dělo. Dnes je město jak leklá ryba. Své by o tom mohl vyprávět Václav Vodochodský a lidé okolo něj. Nejeden šedivý vlas jim přibyl díky starostem okolo závodů. Pan Václav Vodochodský byl ředitelem těchto závodů, a pokud vím, tak vše činil tak, aby příroda neutrpěla, a nebál se nikdy vzít do ruky hrábě nebo lopatu, což se o mnohých zelených říci nedá. Ti umějí jen žvanit a vytvářet excesy.

Jeden se musí ptát - co se to děje? Skutečně je kůrovec takový problém? Ano, kůrovec je problém, ale na problémy s ním jsme si vlastně zadělali úplně sami a děláme si problémy další a mnohem větší. Ekologové však mlčí! U kůrovce stačí cca 2 roky špatné péče o les a problém je tu. Velmi dobře si pamatuji, jak se s lesem hospodařilo v socialismu, a nutno říct, že ač komunisté udělali spoustu chyb, tak lesní hospodářství mělo velmi vysokou úroveň. Pamatuji, že když hrozil větší výskyt kůrovce, tak feromonové lapáky byly po lesích poměrně hustě rozmístěny, a navíc se kácely takzvaně návnadové syrové stromy, které pak byly likvidovány. Dnes lapáky na kůrovce téměř není vidět, a když ano, tak je to na vytvořených holinách, což je už trochu pozdě!

Změna na Královédvorsku, a to k horšímu, nastala po výměně vedení Městských lesů a lesmistrů. S pokorou a úctou vzpomínám na starou gardu ve vedení Městských lesů ve Dvoře Králové n/L a na stav lesů za jejich působení. To bylo zcela jiné a bylo to pozitivní pro les i pro lidi. Dnes je to naopak. Takových lesmistrů, jako byl třeba Miroslav Vrabec, je veliká škoda, ale věk nezastaví nikdo.

Vraťme se však do obecnější roviny nastíněné problematiky. Plošné odlesňování je prakticky zločin s dalekosáhlými dopady na životní prostor, nutný pro život člověka. Hlavně že kdejaký přiblblý ekolog a zelený vykřikuje nesmysly o přírodě, o CO2 či o globálním oteplování. Vše se soustřeďuje na to, co je v ovzduší a atmosféře, přičemž zapomínáme, že klíčové je to, po čem šlapeme, tj. půda. Za příklad vezmu onu brutální těžbu dřeva na Královédvorsku. Poměrně silné je odlesňování Libotovsko-Třemešenského hřebenu. Je to území místy značně svažité, směřující do údolí, kde se rozkládá město Dvůr Králové, jehož středem protéká řeka Labe. Odlesňováním těchto svahů se výrazně snižuje absorpční schopnost půdy na těchto svazích a je jasné, že zde bude docházet k erozi půdy. Při silnějších deštích nebude brzdy, která by vodu zadržela, a ta se bez většího odporu požene do údolí, a tedy do města. To, že na tomto základě může snadno dojít k lokálním záplavám a ohrožení života a majetků občanů, snad netřeba zmiňovat. Následkem rychlého odtoku vody, a tedy mnohem menšího vsaku, bude i pokles hladiny spodní vody, a tudíž její možné zdražování. Voda, která odteče do řeky, v žádném případě nenahradí ztrátu vody v půdě! Mluví-li se o globálním oteplování, tak vás asi nenapadlo, že obnažené úseky půdy se budou daleko více zahřívat a mnohem hlouběji vysychat. Půda a podloží jsou však také akumulátorem tepla, a tedy budou teplo daleko více vázat a také vyzařovat. Zde tkví problém procesů oteplování planety, a nikoliv CO2. Otepluje se především pevnina.

Globální oteplování dle mého názoru přímo souvisí s činností člověka, ale úplně z jiné strany, než je veřejnosti předkládáno. Problém s využíváním fosilních paliv není vůbec zásadní. Jen se z toho udělalo výdělečné odvětví, založené na zdaňování fosilních paliv a odvětrávání peněženek občanů.

Celý problém globálního oteplování tkví v růstu lidské populace a špatném hospodaření s půdou. Vždyť všichni chtějí a musí někde bydlet a pracovat, všude se žádá dopravní dostupnost, a tak se staví a staví. Je potřeba stále více energie, a tak se postavily tisíce solárních elektráren na dříve orné půdě. Vezměte si, co se vystavělo nových hal, parkovišť, domů, betonových ploch atd. Většina těchto staveb je tmavá, a tak přitahují silně teplo, které pak vydávají do prostoru, který ohřívají. Po světě to čítá miliony hektarů nárůstu takových ploch. Odlesněná půda bude také akumulovat teplo, které následně vydá do prostoru. Ty stavby a odlesněná krajina nezadrží vodu, a tak se nedivte, že klesá hladina spodní vody. Neudrží-li se voda v prostoru a odteče kanalizacemi do řek, tak slunce bude odpařovat stále méně vody do atmosféry, a následkem toho bude málo srážek, ale i přehřátá pevnina, která bude globálně oteplovat planetu. Je dostatečně prokázáno, že zalesněná krajina brání přehřívání pevniny. Víme to z měst.

Podobně je to se zemědělci. Pokud se budou chovat jako hňupi a nebudou provádět alespoň střední orbu, tak prostě voda odteče bez užitku do řek a hladina spodní vody bude nadále klesat. Svou roli tu hraje i utužování půdy těžkou technikou, kdy půda je stlačena tak, že půdní póry jsou zničeny. Všimli jste si jistě, že je-li na poli kolej, tak se v ní drží voda a nevsakuje. To je důkaz zničení půdních pórů. Navíc v oné koleji nic neroste, protože voda nemůže dolů ke kořenům.

Už za komunistů se řešilo utužování půdy a dost zřetelně se o tom mluvilo. Dnes to nikdo vůbec neřeší! Už tenkrát se však vědělo, že utužování půdy je špatně. Schází pak voda a klesá výnos na hektar. Proto se také nepoužívala tak těžká technika jako dnes. Bylo mnohem lepší, když orali tři za sebou jedoucí Zetory 7245, než jeden Massey-Ferguson o hmotnosti tří Zetorů. Bohužel současnost lpí na omezování nákladů výroby a lidí, zapojených ve výrobních procesech, pro maximalizaci zisků, avšak to s sebou nese tvorbu výše uvedených škod. Člověk, znalý věci, to vidí, ale blbci na ministerstvech ne!

Z tohoto a mnoha dalších důvodů si dovolím tvrdit, že ministerstva jsou přežitek a že by jich stačila polovina. Ostatní jsou jen darmožrouti, kteří nic nedělají, a my je musíme živit. Oni tam jen sedí na teplých místech za dobrý peníz, ale aby mysleli? To bychom asi chtěli příliš.

Chápu, že třeba lesníci chtějí zachránit, co se dá. To se však měli činit dříve. Je také dost dobře možné, že se kůrovec nechal přemnožit záměrně, aby bylo zdůvodnění pro brutální těžby. On totiž Agrofert obchoduje ve velkém i se dřevem, ale to je z mé strany jen spekulace.

Závěrem si dovolím malé shrnutí. Ve výsledku všichni platíme velmi krutou daň za svou naivitu a také čirou lhostejnost. Platíme i za svou blbost, neb věříme kdejaké kravině, ale používat vlastní rozum jsme zapomněli. Změna stavu je možná a tkví v tom, že nakopeme do prdele všechny Bursíky, Vrabce, Jurečky, Tomany a ekosráče! Jenom stále nemohu pochopit, že něčemu tak blbému a prodejnému mohou lidé ve volbách dávat hlasy! Staří lesáci a sedláci by vás hnali klackem.

Co předáme našim dětem a vnukům? Kde si budou hrát?

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: PV

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Karel Sýs: Sbohem, náš krásný plameni…

14:55 Karel Sýs: Sbohem, náš krásný plameni…

Když Zdeněk Mahler v roce 2011 přebíral Cenu Unie českých spisovatelů za celoživotní dílo, nebylo je…