Oldřich Rambousek: Prezident přál do nového roku lidem bolest a já se připojuji

Takový člověk si totiž plně uvědomuje realitu světa a života, a věřte nebo ne, ale jsou záležitosti, o kterých je lepší nevědět či je nechápat. Často se sám přistihuji při tom, jak závidím poněkud jednodušším lidem, které nic netrápí, přičemž já se trápím, a dokonce usínám při přemýšlení, jak udělat to či ono při zachování politické průchodnosti a společenské akceptovatelnosti.

Nelze však tak jednoznačně říci, že lidé nemyslí. Češi vždy patřili a patří mezi velmi chytré národy. Systémové změny po roce 1989 však přinesly i změny společenské. Započala obnova třídně rozdělené společnosti, což ve svém důsledku od sebe stále více odděluje určité společenské vrstvy obyvatelstva. V třídně rozdělené společnosti je normální, že vyšší třída je i mocnější, a je její snahou umlčovat a zneužívat třídu nižší. Myslím, že příklady uvádět nemusím, neb všichni víte, že dnes slovo dělníka, invalidy nebo důchodce vůbec nic neznamená. Ti dělníci či invalidé to vědí a z toho neustálého narážení do zdi se vyvinula apatie k věcem veřejným. Apatie však není výlučným znakem neznalosti. Ta apatie, pane prezidente, je úmyslně u lidí pěstována systémem.

Dalším nezanedbatelným aspektem společenské apatie je fakt, že systém cíleně zadlužil nižší třídu, a to do takové míry, aby měla strach postavit se na odpor třídě vyšší. To byl cílený proces a vy to, pane prezidente, víte. Mnozí namítnou, že si lidé nemuseli tolik úvěrů nabrat. Ano, máte pravdu, nemuseli, ale říká-li vám někomu cosi pojem podprahové vnímání, tak zjistíte, že věci se mají trochu jinak. Podprahové vnímání je aspekt, který řešili už nacisté v období druhé světové války, a pochopili, že se ho dá využít k manipulaci veřejnosti a k upevnění moci. Nejde přitom o nic násilného. Je to psychologická hra, které dokáže hodně lidí podlehnout. Že se dělají reklamy s podprahovými záměry, nemusím snad ani zmiňovat. Ví se to a v odborných kruzích je to považováno za nekalou praktiku, která však přináší dobré výsledky. Nefunguje však úplně u všech, neb každý z nás má trochu odlišné ono podprahové vnímání, a jsou dokonce jedinci, na které to nefunguje vůbec i za použití velkých frekvenčních rozsahů. Největším šiřitelem toho podprahového svinstva je televize, film, video. Dost možná kdyby se lidé o tuto problematiku začali zajímat, mohlo by se mnohé změnit, a při prokázání používání těchto praktik by také mohlo vyjít najevo, že je i možné, že třeba polovina zadlužení domácností je manipulovaná reklamou, a tudíž s použitím nekalých praktik (použitím ovlivňování myšlení). Nelze neříci, že i toto je jeden z projevů kapitalismu.

Musím tedy přiznat, že i když s panem prezidentem souhlasím, tak je to tak z poloviny. Ono je totiž myšlení velmi záludná věc, která se nechá při použití vhodných prostředků manipulovat. Je však hanebné a pod úroveň slušného člověka, když ten či onen, kdož ví a zná, zneužívá svého vědění proti lidem a zneužívá jej pro svůj hmotný prospěch. Zcela po právu je takový člověk nazván židem a Jidášem (není míněno proti Židům, ale Jidáš byl Žid - viz Bible). No a takových je ve sněmovně a v takzvaném demobloku přehršel.

Pan prezident hovořil o úspěších vlády premiéra Babiše. Ano, tato vláda je úspěšná, ale v mnohém se pohybuje docela na hraně, a jsou záležitosti, které by se řešit měly a neřeší se. Nebyly splněny i některé předvolební sliby, kde se hnutí ANO bilo v prsa, že provede nápravu. Hnutí ANO slibovalo nápravu stavu, kdy na popud bývalého ministra Drábka došlo k přijetí šikanistického zákona na posuzování zdravotního stavu nemocných lidí a invalidů. Dodnes nic napraveno nebylo a invalidé jsou plně v rukách lékařů posudkové služby a jejich nálad. Mnoha lidem, a dokonce s amputačními ztrátami končetin, byl invalidní důchod snížen či odebrán. Sám jsem se oné Drábkoviny stal obětí. I když nemám amputační ztrátu, tak jsem před novelou zákona měl invaliditu třetího stupně a průkaz ZTP. Dnes po úpravách zákona takzvaně od stolu jsem byl škrtnutím pera odsunut na stupeň první a ztratil ZTP. Proto se ptám, kdy hnutí ANO toto svinstvo napraví, když to slibovali. Nebo invalidé nestojí státu za povšimnutí? Takových lidí jsou totiž tisíce!

Rád bych také upozornil na zvyšování minimální mzdy. Dozajista lidem přeji větší mzdy, ale musí se tak činit systémově. V současnosti se některé pracovní a společenské skupiny začínají dostávat na samu hranici zaměstnatelnosti a bohužel se to týká i invalidů, což považuji za značně neobezřetný postup. Lidově řečeno se přestávají invalidé na trhu práce vyplácet, a až se začne propouštět, tak budou právě oni mezi prvními. Minimální mzda u invalidů má jiné důsledky než u lidí zdravých. Ministerstvo financí by se mělo zaobírat tím, jak navýšit zhruba o 2000 korun měsíčně příspěvek státu na pracovní místa pro lidi se ZPS a ČID i PID. Dále by měl být navýšen odpočet z daní pro zaměstnavatele za zaměstnávání invalidy z nynějších 80 000 korun ročně alespoň na 150 000 korun ročně. Tato čísla vycházejí z reálného růstu ekonomiky, inflace, ale také ze zohlednění sociálních aspektů a udržení zaměstnatelnosti z hlediska efektivity pro zaměstnavatele. On umí každý blbec kývat na zvýšení minimální mzdy, ale nutno vidět za tím vším i dopady takového rozhodnutí a to, že mohou být negativní, se přímo nabízí, neb hranice rentability je v tomto případě dosti ohrožována. Je jen otázkou času, kdy tato bublina praskne. Byl bych proto rád, kdyby ministerstvo financí koordinovalo své kroky s ministerstvem práce a sociálních věcí a trochu diverzifikovalo své postupy vůči invalidním pracujícím lidem, neb i oni pracují pro naši zemi, a to i za cenu, že si mohou svůj zdravotní stav ještě více zhoršit. Kapitalismus však bohužel nehledí na oběti své vlády, ten přepočítává pouze svůj zisk, a to je špatně, protože ten zisk vytvořili lidé, tedy společnost, ale do společnosti se ho vrací minimum!

Docela mě mrzí, že se pan prezident ve svém vánočním poselství ani neotřel o česko-německou otázku ve smyslu tlaku na zrušení Benešových dekretů, přičemž se ví, že se za našimi zády dějí věci, které není radno brát na lehkou váhu. Dokonce se mluví o tom, že tato záležitost je nastolena tak, že sama Česká republika by měla v budoucnu zažádat o jejich zrušení. To by byla katastrofa. Benešovy dekrety jsou už tím posledním, co naši zemi ještě chrání před tím, aby nás Němci schlamstli úplně. Velmi dobré informace mají v tomto směru pánové Schwarzenberg, Bělobrádek, Kalousek, Rouček, Hermann, Sobotka a další, ale ti, jak vidno, nám nesdělí nic z toho, o čem debatují s panem Posseltem, Fischerem a dalšími předáky landsmanchaftu, a co chystají za našimi zády udělat s republikou. Víte, když Němec zabíral kdysi Sudety, tak tvrdil, že již dále nebude mít dalších územních nároků, a jak to dopadlo. Do roka jsme tu měli protektorát. Nyní jsme nejprve změkčenou obdobou protektorátu, kdy naši vlastní a proradní politici chtějí vydat Sudety a legitimizovat návrat Němců. Co vy na to, pane prezidente? Já vím, že vy byste nic takového nepodepsal, ale na Váš post si brousí zuby senátor a králičí vrah Drahoš, jenž se se sudeťáky již také setkal. Vy tu nebudete věčně a oni s odpuštěním čekají na vaši smrt. Co by bylo potom? Nebylo by lepší to otevřeně sdělit lidem? Od Vás to vezmou mnohem lépe a vážněji než ode mne. Navíc, vážení, sudetoněmecký landsmanchaft je de facto pokračování Henleinovy strany, jen pod jiným názvem.

Zde bych viděl vážná nebezpečí já a je na vás, pane prezidente a pane premiére, zda se k uvedenému textu nějakým způsobem postavíte.

Jinak, vážení čtenáři, všem vám přeji krásný a úspěšný nový rok 2020, trochu té bolesti od myšlení a hlavně zdraví, lásku a úplně obyčejnou lidskost.