Mohl byste, prosím, popsat současnou situaci na Ukrajině?
Jelikož žiji v Kyjevě, můj pohled na to, co se děje, bude také, řekněme, kyjevský. Když si zapnete televizi, přičemž ani není důležité, jakou stanici, tak vás mohou obestřít mrákoty a pomyslíte si, že na Ukrajině už jedí i lidské maso. Ve skutečnosti ale Kyjev dál normálně žije vlastním životem. Lidé samozřejmě prožili stres, ale život se pomaličku vrací do normálních kolejí.
Z této situace vidím jediné východisko, a to spočívá v nových prezidentských volbách a ve změně státní struktury: musíme mít parlamentní republiku, a ne prezidentskou. Dokud bude u moci prezident s pravomocemi cara, bude všechny držet pod tlakem, takže zavládne nespokojenost. Tak to bylo za Kučmy a došlo k tomu i za Janukovyče. Když moc utiskuje lidi, země se dříve či později vzbouří.
Ukrajina potřebuje federalizaci. Jednotlivé oblasti musí vidět místní moc na vlastní oči, nedaleko, a představitelé této moci se musí volit v příslušných oblastech, a ne centralizovaně, z Kyjeva. Naše země je mimořádně různorodá v každém smyslu toho slova, proto je pro ni nejlepším možným řešením federalizace.
Viktor Janukovyč tvrdí, že je stále připraven bojovat o post prezidenta. Je podle vás jeho návrat k moci reálný?
Ne. Právně byl Janukovyč sice zvolen prezidentem v celorepublikových přímých volbách a je tedy stále prezidentem. Ne náhodou je funkce Turčinova formulována právě jako funkce toho, kdo přebral prezidentské pravomoci – všimněte si toho. Janukovyč je teď extrémně vystrašený a jakýkoli vystrašený člověk nemá právo řídit stát, stejně jako nemá právo usednout za volant auta.
Ukrajinci teď mají jedinečnou možnost, aby se v reálu přesvědčili, že Janukovyč je vyžírka a zbabělec, a takový člověk zkrátka nemůže řídit stát. Jih a východ země ho považuje za zrádce a fotografie jeho obydlí, přesněji palácového komplexu mu, zdá se, také moc sympatií nepřidaly.
Na kroky ruského prezidenta, konkrétně na to, že poslal ruskou armádu na Krym, se názory rozcházejí. Co si o tom myslíte vy a co je podle vás třeba za dané situace dělat?
Na to, jestli přítomnost ruských vojáků na Krymu přispěla nebo nepřispěla k uklidnění situace, byste se museli zeptat přímo lidí, kteří tam žijí. Je třeba si uvědomit, že ruská armáda byla na území Krymu už předtím. Nakolik je mi známo (pravidelně si telefonuji s přáteli ve všech oblastech Ukrajiny), obyvatelé Krymu se po vstupu vojsk na Krym začali cítit naopak bezpečněji, než předtím. Takže pokud Putin neporuší rámec rusko-ukrajinské dohody, k ničemu strašnému by nemělo dojít.
Víte, lidé na Ukrajině mají tendenci se na všechno dívat různě. Nedávno mi jeden známý telefonoval uprostřed noci a křičel do telefonu: „Ruské tanky pronikly na Záporoží. Co máme dělat?“ A ráno mi volal další známý, jenomže ten říkal: „Ruské tanky už jsou v Záporoží. Konečně!“ Takže vidíte, že reakce na stejné události jsou velice různorodé. Podle mého názoru nejde o nic jiného, než o projevy podrážděných nervů, a proto by teď mělo být pro Evropskou unii i pro Rusko hlavní, aby zachovaly územní celistvost Ukrajiny za každou cenu.
A to hned ze tří důvodů. První je tak říkajíc sobecký, pragmatický: přes ukrajinské území vedou plynovody, takže pokud k něčemu dojde, Evropa může zůstat bez plynu. Druhý je ideologický: jestliže na Ukrajině zvítězí nějaké temné síly, mohou stejně úspěšně zvítězit i v Rusku, i v Evropě. Jakýkoli krvavý režim na Ukrajině vyvolá řetězovou reakci. A konečně třetí důvod, který je geopolitický: rozpad tak velkého státu jako je Ukrajina může v důsledku způsobit i rozpad dalších států, tedy Ruské federace i Evropské unie.
Bude to pořád ta samá řetězová reakce. Stačí si připomenout pražské jaro v roce 1968: ve stejném roce, kdy se vzbouřila Praha, vzbouřila se i Paříž – studenti tam povstali proti prezidentu De Gollovi. Shoda okolností? V žádném případě, země jsou zkrátka takto propojeny. Hodně lidí v tom hledá celosvětové spiknutí, ale to je zbytečné. Existuje zkrátka celosvětové propojení.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Názory, ParlamentniListy.cz
