Ondřej Höppner: Američané bombardovali Prahu za slunečného počasí. Chtěli zabít co nejvíc lidí?

17.04.2015 21:48

Ondřej Höppner se zamýšlí nad málo známými fakty, které znovu zvedají otázku, zda Američané bombardovali Prahu na konci války záměrně, a zda legenda o záměně s Drážďanami nebyla vytvořena až dodatečně.

Ondřej Höppner: Američané bombardovali Prahu za slunečného počasí. Chtěli zabít co nejvíc lidí?
Foto: pixabay.com
Popisek: Válka, ilustrační foto

Německá armáda, vědoma si již své neodvratné porážky, řádila v Praze během povstání od 5. května 1945 s jediným cílem: Zanechat za sebou co největší spoušť. Praha už ale počítala mrtvé a uklízela trosky domů po náletu, který byl mnohem ničivější a zřejmě už nikdy nebude horší: Výpad amerických bombardérů.

V archivech nikde není zmínka o tom, že by byly americké či německé letecké útoky mířeny na světový skvost - Malou Stranu. Malostranské noviny přinášejí důkaz, že nejméně jedna bomba na Malou Stranu dopadla.

V přímém ohrožení tak byly památky nevyčíslitelné hodnoty, jako je Pražský hrad, chrám svatého Mikuláše a místní paláce. Záhad, nejasností i záměrných mystifikací kolem konce 2. světové války je však mnohem víc.

Bomba u Čertovky

Malostranským novinám se v předvečer 70. výročí konce II. světové války přihlásil svědek, pan Karel Kolář z Malé Strany. Přinesl vzácný dokument, který je unikátním důkazem: Pohlednici s tímto textem: „7. května  14.30 h spadla bomba pod okny u Čertovky.“

Na pohlednici, jejímž autorem byl profesionální fotograf Koloušek, je uvedena i adresa dopadu bomby: Nosticova 469/6, což je dům (dnes žlutý) mezi mostíky přes Čertovku k Sokolu (Michnův palác) a do Nosticovy zahrady u Werichovy vily. Pan Karel Kolář v onom domě bydlí, má okna přímo nad místem, kam bomba dopadla. Místo je dobře viditelné z parku Kampa.

„Zničená část domu musela být postavena znovu. Dodnes je ve zdi ocelová výztuž,“ vzpomíná Malostraňák, který se sice narodil až po válce, ale o události slyšel i od sousedů.

Cílem útoku samozřejmě nebyl domek u Čertovky, ale nedaleká četnická stanice v  paláci, ve kterém dnes najdeme Muzeum hudby (Karmelitská ulice). Například chrám Panny Marie Vítězné (Jezulátko) je ke zmíněné četnické stanici blíž než místo, kam bomba nakonec dopadla.

Šlo o jeden z posledních náletů Luftwaffe na Prahu při snaze o potlačení Pražského povstání. Kroniky o útoku na Malou Stranu dosud mlčely.

Ničivé bombardování Prahy spojenci

Praha byla během války bombardována několikrát, do března 1945 třikrát Američany a na samém konci války Němci. Nejničivější ze všech náletů byl ten americký (v pořadí druhý) ze 14. února 1945. Šlo o  nejhorší jednorázový úder proti Praze v její historii.

Na Prahu zaútočilo 62 amerických letounů B-17. Pražané jim prý mávali, protože považovali USA za spojence. Bombardování trvalo je několik minut.

Výsledek: 250 svržených bomb, které zabily 701 lidí, mimo jiných dceru malíře Josefa Lady. Americký nálet zničil emauzský klášter, Faustův dům, Vinohradskou synagogu a mnoho dalších památek… celkem se proměnilo v trosky takřka 200 domů. Naprosto nesmyslně a z vojenského hlediska zcela zbytečně.

Podle jedné verze, která je již prokazatelně jen městskou legendou, šlo o chybu: Američané prý chtěli bombardovat Drážďany, ale spletli se, údajně kvůli špatnému počasí. Drážďany byly v tu dobu takřka srovnány se zemí. V jejich troskách našly smrt takřka 50 tisíc lidí (většinou civilistů) - podle mnohých také zbytečně.

Krvelačný útok spojenců na město plné civilistů a uprchlíků připomínal spíše hysterickou snahu získat co největší zásluhy ve válce, která již byla rozhodnutá.

Výpovědi svědků a historická zkoumání přinášejí nezvratné důkazy o tom, že Američané bombardovali Prahu za slunečného počasí a jako „náhradní cíl“ se záměrem zabít co nejvíc lidí a vyvolat co největší chaos.

Městská legenda o špatném počasí vznikla hned po válce. Češi prostě nemohli pochopit, proč by Američané zabíjeli občany země za jejíž osbobození bojovali.

Více než tisíc českých obětí po amerických náletech

Podle nezvratných svědectví (například výpověď pilota bombardéru) vyplývá, že nešlo o záměnu v žádném případě. Americká letadla bombardovala Prahu zcela záměrně, tedy na přímý rozkaz.

Proč, když v té době byla už válka rozhodnutá? Mělo snad být cílem poškodit co nejvíce hlavní město země, která podle jaltských dohod spadala do sovětské "sféry vlivu"? Mnozí historici se k tomuto vysvětlení kloní.

Jaltská konference se konala od 4. do 11. února 1945. Sovětský svaz, USA a Velká Británie se na ní dohodli o poválečném uspořádání Evropy. K devastujícímu americkému bombardování Prahy došlo pouhé tři dny po jejím skončení.

Ostatně již v březnu 1945 si to Američané zopakovali.  Dne 25. března byl proveden třetí, poslední nálet letadel USA na Prahu v několika vlnách. Také toto bombardování přineslo peklo i zkázu: 235 mrtvých, 417 zraněných, 90 objektů zcela zničeno, 1360 vážně poškozeno.

Oběma velkým americkým náletům (v únoru a březnu) padlo v Praze za oběť 1118 lidí. Praha a její vzdušný prostor přitom již spadala do kompetence Rudé armády. Podle výpovědi ruského generála Štemenkova usilovali Američané o bombardování opakovaně.

Protože patřil vzdušný prostor nad Prahou do kompetence Sovětů, museli spojenci předkládat seznamy míst, kam by chtěli hodit své bomby. Sověti vždy Prahu ze seznamů vyšktli. Nakonec se však Američanům podařilo dosáhnou svého tím, že porušili dohodu.

Překotné události ke konci války

V květnu 1945 se události vyvíjely tak překotně, že je dobré si je alespoň stručně připomenout.

1. května se Praha stejně jako celý svět dozvěděla o smrti Adolfa Hitlera. Válka pokračovala ještě další týden už bez jeho velení. Popravy však nadále pokračovaly i v Terezíně.

2. května padl pod náporem Rudé armády Berlín. V Čechách na mnoha místech začalo povstání. Lidé  vyvěšovali československé vlajky, obsazovali závody, radnice a Němci začínali prchat na západ k Američanům.

5. května propuklo pražské povstání. Rozhlas začal vysílat výzvy k odporu a k budování barikád, kterých bylo v Praze postaveno na 1600. Na Malé Straně byla barikáda v Karmelitské ulici asi 200 metrů od Malostranského náměstí. Ku Praze se valily německé tanky a obrněná vozidla a  bombardovala ji německá letadla.

6. května se ku Praze přiblížily německé jednotky SS a tři tankové divize. Pilot Heinrich Häffner (Messerschmitt Me 262, přezdívaný vlaštovka) shodil bombu na budovu rozhlasu. Začala poslední vlna nacistického vraždění. Například v ulici Obětí 6. května vnikli Němci do sklepa domu č. 255 a postříleli tam 37 obyvatel z toho 10 malých dětí a 13 žen.

8. května boje vyvrcholily. Němci pronikli s tanky do vnitřní Prahy a ostřelovali i Staroměstskou radnici, kde shořelo mnoho cenného historického materiálu. Na nádraží Praha - Střed (Wilsonovo) povraždili 47 lidí.

Zakázaný 9. květen?

Bomba, která dopadla 7. května ve 14.30 na Malou Stranu, byla mimo veškerou pochybnost německá. Téhož dne večer německé letadlo shodilo bombu na palác Kinských na Staroměstském náměstí, u kterého byl štáb povstalců. Bomba z Malé Strany tak nebyla poslední, která dopadla na Prahu, ale je poslední, o které se dosud nevědělo.

První sovětské tanky vjely do Prahy 9. května brzy ráno. Teprve toho dne válka v Evropě skončila - nikoli o den dříve, kdy sice Německo podepsalo kapitulaci, ale v Praze se dál bojovalo a umírali lidé. Je proto velmi problematické, když v posledním čtvrtstoletí (po roce 1989) "loajálně se Západem" slavíme osvobození naší země už 8. května.

Měřit válečné zásluhy počtem obětí je poněkud vratké, ale přesto je třeba to zmínit. Ve II. světové válce zahynulo přes 22 milionů Rusů (8,7 milionů vojáků a 13, 5 milionů civilistů). Američanů přišlo o život necelých půl miliónu.

Je to samozřejmě snaha "umenšit" rozhodující podíl sovětské armády na osvobození Čech a Moravy (protektorátu Böhmen und Mähren) z nacistického protektorátu. Snaha, která v aktuálních souvislostech s cestou prezidenta Zemana na oslavy konce 2. světové války 9. května do Moskvy, dostala hysterií pražské "kavárny" opět nové a dosud neznámé tragikomické rozměry.

Změnit dějiny není možné. Pouze je kamuflovat: 40 let z jedné, posledních dvacet pět let zase z druhé "ideologické" kapsy.

Skutečnost však zůstane skutečností: Obsazením českých Sudet Hitlerem - po "mnichovské zradě" 2. světová válka začala a v Praze dne 9. května příjezdem Rudé Armády fakticky skončila. Co je nad toto konstatování, je pouhá mystifikace a propaganda.

Vyšlo na protiproud.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: protiproud.cz

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Karel Sýs: Sbohem, náš krásný plameni…

14:55 Karel Sýs: Sbohem, náš krásný plameni…

Když Zdeněk Mahler v roce 2011 přebíral Cenu Unie českých spisovatelů za celoživotní dílo, nebylo je…