Německá mašina se hroutí do sebe a pára stoupá. Neuplyne den, kdy by v souvislosti s migrační vlnou nevzplál dům, auto či nebyl někdo zraněn. Je jen otázkou času, kdy dojde na území Německa k sebevražedným útokům, podobným těm, které se staly před pár týdny v Paříži.

Svět balancuje na prahu poslední války a „vůdci“ na úsvitu této strašné hrozby pořádají konferenci o počasí. Zhroucení naší civilizace je blízko. Nezbývá než věřit, že se mu dá ještě zabránit – a Německo, jako nejvýkonnější evropská ekonomika, je k tomu klíčem.

My a oni: kdo s koho?

Dělení na „My“ a „Oni“ nabývá v Německu stále jasnější obrysů. Nejmírnějším důsledkem této polarizace je politické zemětřesení (parlamentní volby však mají být až v roce 2017), nejdramatičtějším pak nějaká forma občanské války. Ke které z těchto možností náš mocný západní soused směřuje, ukáží nejbližší týdny a měsíce.

Do skupiny „My“ patří většina znepokojeného obyvatelstva, ať už se veřejně projevuje, nebo mlčí. Je reprezentovaná mladými ambiciózními jedinci a politickými stranami (Linke, hnutí Pegida, Alternative für Deutschland, Piraten...).

„Oni“ jsou přistěhovalci, na jejichž straně stojí tradiční strany, které se více méně ztotožňují s politikou kancléřky Angely Merkelové (CDU, CSU, SPD, FDP...). Když to nevyjde, Angela je stáhne s sebou – což se však zatím zdá málo pravděpodobné.