"Řidič zabiják", "Sestra smrt", "Vrah Kramný", - podobnými titulky se to v poslední době českými médii jen hemží. A najednou - lup ho! Onu "Bestii s injekcí" prohlásil soud první instance za nevinnou. A tak - sotva paní Věra Marešová vystrčila nos ze soudní síně - prohlásila: "Budu chtít odškodné!"

Rozsudek ještě není pravomocný (státní zástupce se odvolal), ale i tak nešlo o předčasné tvrzení. Zákonem zaručená práva na ochranu osobnosti již poškozena byla - a to brutálně a nevratně - bez ohledu na to, jak odvolání dopadne. Lze předpokládat, že právní oddělení velkých vydavatelských domů začala bít na poplach - a následně již mizí stopy (již uveřejněné články na internetu).

Schizofrenie médií

Jako "Sestra smrt" si paní Marešová jen stěží najde práci - natož ve zdravotnictví. Kvůli médiím zůstane  v očích veřejnosti jako "ta, která zabila šest lidí, ale nepodařilo se ji usvědčit". Totéž platí i údajném vrahovi Petru Kramném (nehledě na to, zda ho odvolací soud osvobodí) - či nejnověji o polském řidiči kamiónu Slawomiru Sondajovi, který uvízl mezi závorami.

Nestalo by se to, kdyby do pravomocného rozsudku veřejnost vůbec neznala jména a tváře obviněných v těchto kauzách (a mnoha dalších, o kterých se už nemluví): Jen P.K., V.M., a S.S. - nic víc, natož fotky! Jenže to není reálné. Realita je právě opačná.

Média stvoří "prodejnou" verzi příběhu, která se pak ukáže jako nepravdivá. Že jde o brutální narušení integrity osobnosti, trvalou změnu životního příběhu - a to nejen "údajných vrahů", ale i těch, kteří byli do příběhu "přilepeni" - například jejich rodinní příslušníci? Samozřejmě. Mohou se však "oběti" bránit?