Jakkoli extrémního. Kdo nebyl na místě, těžko může posuzovat profesionalitu policejního zásahu, ten bývá skoro vždy předmětem diskusí. A stejně nelze ani odhadnout, jestli by došlo skutečně k útoku na romské ubytovny, kdyby tomu police nebránila. Je to ale dost pravděpodobné. Třebaže by se výkřiky „Jdeme na ně“ nenechali strhnout zdaleka všichni. V davu se ale podle záběrů kamer vyskytovalo dost bojechtivých typů. Ty ovšem možná dávají přednost dobrodružnému střetu s policisty, kteří na ně přece jen nevytáhnou železné tyče a nože. Na něž by v šarvátkách s Romy jistě došlo. 

Že se takových akcí účastí radikálové, otevřeně i skrytěji z neofašistických kruhů, není ovšem nic nového. Ani že právě oni se pokouší dav strhnout. Ten ovšem z většiny tvoří občané méně razantní a do krvavých šarvátek se nehrnoucí. A potom, jak bylo patrné třeba při nedávných akcích na českobudějovickém sídlišti Máj, je přítomno poměrně dost zvědavců. Kterým ale nadávání a vyhrožování Romům jde upřímně od úst. A kteří se podle všeho zmnožují a někteří z nich se stávají smělejšími. Aniž by si uvědomovali, že nespokojenost s částí romské populace mají adresovat úřadům.