Ani snaha zřídit vyšetřovací komisi k případu CASA neměla ještě před rozpravou o důvěře kabinetu úspěch, byť šlo o těsný poměr 90 proti osmdesáti devíti.

Jenomže už z toho bylo zjevné, že k nutnému sto a jednomu hlasu na pád mají ve středu ČSSD, komunisty a snad i Věci veřejné daleko, a tak zůstane jen o obvyklého řečnění. 

Pokud jde o debatu na téma vyšetřovací komise, pak třeba zaznamenat, že Miroslav Kalousek – jeho chování v kauze CASA, tedy včetně telefonátů vyšetřovateli a policejnímu prezidentovi, bylo důvodem pokusit se kabinet svrhnout – sice dodržel, co slíbil, totiž předložil poslancům důkazy, že se jeho telefonické hovory s Petrem Lessym netýkaly otázky imunity Vlasty Parkanové, nýbrž otázky peněz na nákup policejních vozidel. Jenomže Kalouskovy důkazy jsou ovšem jen dopisy o autech mezi Lessym a ministrem vnitra a pak Kubiceho s Kalouskem, a to staré několik měsíců.  

Jak to souvisí s tím, že 4. července ministr financí na cestě na Velehrad sám volal třikrát za sebou Lessymu, je ovšem záhada. Žádná souvislost tu samozřejmě není, a nadto je evidentní, že Kalouskova informace o zamítnutí milionů korun na vozy Passat byla poslána Janu Kubicemu. Zkrátka a dobře, že Lessy nemluví pravdu, Kalousek nedoložil a jistě to velmi dobře ví. Kdyby někdo vytáhl takový „důkaz“ proti němu, vysmál by se mu s gustem před celým plénem.