Ondřej Konrád: Konec plzeňské frašky?

03.02.2012 12:20 | Zprávy

Pozorováno zvenčí je to už více než dva a půl roku trvající fraška o několika dějstvích.

Ondřej Konrád: Konec plzeňské frašky?
Foto: Josef Dvořák
Popisek: Právnická fakulta v Plzni, součást Západočeské univerzity

Sloužit by mohla jako předloha k filmovému podobenství o neduzích postkomunistické společnosti. Byla by v ní řada absurdně komických momentů. A také takových postav. Přitom ovšem reálných a nenadsazených, jaké plzeňskou právnickou fakultou skutečně prošly a to v rozhodujících funkcích. Dávno už jejími zaměstnanci nejsou, ale přesto na ní mají stále vliv.

Doslova likvidační, protože když s šílenými protekčními podvodnými poměry na škole, které zavedla skupina bývalých vedoucích pedagogů, nedokázal, anebo nechtěl dokázat nikdo pohnout, nezbylo Akreditační komisi než sáhnout ke krajnosti. Zrušením oprávnění k magisterskému programu, což se týká více než patnáctistovky studentů, podle všeho fakulta končí. Může sice podat rozklad proti verdiktu komise, ale to na věci nic nezmění - učit se v magisterském programu přestane koncem října. Stejně jako škola podala rozklad proti tomu, že od loňska nemůže udělovat doktorské tituly. Protest se administrativně projednává, ale žádné nové „JUDry“ fakulta zkrátka neprodukuje. Rozklad nerozklad. A pokud jde o čerstvé zrušení magisterského programu, pak někteří pedagogové a demonstrujících studenti nemohou přece sami věřit tomu, že „verdikt komise zvrátí“, jak už v médiích naivně zaznělo. Anebo doufat, že ministerstvo školství závěr komise neuzná. Samozřejmě se ovšem Západočeská universita může pokusit školu jakoby „znovu postavit“, ale to je jiná a dost dlouhodobá a také finančně nákladná věc. V této chvíli je to jasné: jedna etapa neslavně končí.

A přitom tomu tak nemuselo být. Stačilo zřejmě, aby přechodný děkan, tehdy minulý a opět příští ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil, který rozeklanou fakultu přišel dát jakž takž dohromady po následcích skandálu s opisováním a hlavně četnými rychlo-studenty, za sebe při odchodu podpořil profesora Karla Eliáše. Vybral si ale jiného kandidáta, Květoslava Růžičku, který se také tvářil, že chce provést zásadní reformy a vrátit škole čest i prestiž. K tomu ale nejen nedošlo. Podle mnohých se za Růžičky situace dokonce zhoršila. A vloni, když hrozba odebrání akreditací dostávala jasné obrysy, odešel z fakulty nejen Eliáš a spolu s ním další dva významní profesoři a dva docenti, ale ještě zhruba pětadvacítka podobně rozčarovaných pedagogů. Což byla hodně citelná rána.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: rozhlas.cz

Jaroslav Foldyna byl položen dotaz

Rusko a pan Foldyna

Pane Foldyno, Vy jste nikdy neslyšel, jak vznikla Velká Rus, Sovětský svaz, kdo si rozdělil Evropu nejdříve s Hitlerem než SSSR Hitler podrazil? SSSR nás v roce 1968 nenapadl? Rusko si nevynucuje poslušnost sousedů vojenským napadením? Máte vůbec nějaké vzdělání? Nevypadá to tak.

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Jiří Halík: Zakázané ovoce vždy nejlépe chutná

15:16 Jiří Halík: Zakázané ovoce vždy nejlépe chutná

Přečetl jsem si článek europoslance Zdechovského, ve kterém žádá eurokomisařku Leyenovou o zákaz sov…