Srovnávat kauzu, jejíž obrysy jen tušíme (včetně dohadů jakou v roli v ní má právě Jana Nagyová) s bleskovým odstoupením západoněmeckého kancléře Wiliho Brandta po té, co vyšlo najevo, že jeho blízký spolupracovník je agentem východoněmecké tajné služby Stasi, tak trochu ovšem lze. I když je tuzemská politická kultura pořád tak trochu v plenkách. A samozřejmě, malér takového rozsahu jsme tu prozatím neměli, na prvý pohled vyhlíží hůř než skandál s financováním ODS, který položil Klausův kabinet roku 1997. I ten tehdy málem zlikvidoval občanské demokraty, strana se rozštípla ve dví, nicméně ODS semknutá kolem předsedy z bouře tehdy ještě vyvázla.  

 

Tentokrát jakoby jí už zvonil umíráček, ve svých řadách nemá žádného dalšího Klause a TOP 09 šanci definitivně přebrat postavení lídra domácí pravice nepromarní. Pokud se ukáže, že kupříkladu trojice takzvaných rebelů ODS Tluchoře Fuksy Šnajdra byla zkorumpována, aby se vzdala poslaneckých mandátů a nepřekážela Nečasovi ve vládnutí, premiér, i kdyby o tom nevěděl, nebude moci kabinet dál držet. Ten se ostatně může v řádu hodin rozpadnout odchodem ministrů TOP 09. Podobně jako vládní koalici opustila před šestnácti lety KDU-ČSL i ODA a Václav Klaus zůstal s prázdnýma rukama. Nečas sice podle svých slov důvody k demisi nevidí, neboť nemá dost informací, proč kupříkladu Nagyová uvízla v rozhozené síti, ale ve skutečnosti si vážnosti situace musí být vědom, inteligentní je na to dost.   

 

Mimořádné volby se přesto konat nutně nemusí, do příštího jara by mohla zemi řídit další úřednická vláda, které přece mívá česká veřejnost v oblibě. A rok fungování přechodné vlády by se asi líbil prezidentovi, který se momentálně stává hlavním hráčem na politickém hřišti. Logičtější by ale přece jen bylo volby na podzim uspořádat, usilovat o to nepochybně bude jak sociální demokracie, tak TOP 09, rozdat znovu pomyslné karty si musí přát také veřejnost. Nejde přece jen o to, kdo sedí v křeslech ministrů, ale také v dolní parlamentní komoře.  

 

Ať už bude rozsah případu jakýkoliv, a vše ukazuje na mimořádnou mohutnost, nemohou si okrajovější subjekty dělat naděje, že se díky němu na scéně buď udrží (Věci veřejné a strana LIDEM), anebo se do vysoké politiky vrátí, kupříkladu Jiří Paroubek. Šance zato jistě stoupnou zatím nepopsaným listům, jakým je ANO 2011 Andreje Babiše. Ten by sice při vypsání předčasných voleb musel spustit rychlou ofenzivu, ale řekněme čtyři měsíce nejsou zase tak krátkou dobou. A o finanční prostředky na kampaň si přitom právě Babiš starosti dělat nemusí. Za to zle pochroumaná ODS si nebude moci především z morálních důvodů drahou kampaň dovolit. Ale to vše teprve uvidíme. Nejspíš velmi brzo.