Paní docentka také hned dodala, že například Božena Němcová ve svých dopisech tu a tam žehrá na vánoční deštné plískanice, nejspíš stejné, jaké prožíváme často dnes. Tedy s výjimkou podhorských krajů, mluvím hlavně o Praze.
Když ovšem pár dní před Štědrým večerem ulehne na město sníh a je dostatečně pod nulou, aby to nějakou dobu vydrželo (a pokud možno ještě občas trochu čerstvě zacukrovalo), dostanou Vánoce sugestivní atmosféru, jakou máme v paměti coby ten správný stav.
Tak to má být. A jelikož jsme coby děti všichni někdy takové idylické Vánoce zažili, zůstávají nám pevně v paměti. A vlastně překrývají ty častější blátivé. A přejeme je prožít i těm nejmladším, co je zatím znají jen z Ladových obrázků.
Pamatuji se velice živě na panensky bílou vánoční Prahu. Když jsem byl malý, aut jezdilo snad méně než desetina dnešních a sníh zůstával ležet i na městských silnicích celé dny. A při odpolední procházce s rodiči na Boží hod nebo na svatého Štěpána, spojené s obhlídkou betlémů v chrámech, jsme došli až na Hradčany.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rozhlas.cz