_635388700344356294.jpg&id=23490)
Mírovou dohodu o íránském jaderném programu lze považovat za velký zahraničně-politický úspěch amerického prezidenta Baracka Obamy, který – na rozdíl od mnoha republikánských i některých demokratických jestřábů – alespoň v případě Íránu pochopil, že problematické situace na Blízkém a Středním východě nelze, po zkušenostech z Iráku a Afghánistánu, řešit vojenskou agresí. Dohoda je nesporně úspěchem i pro umírněného íránského prezidenta Hasana Rúháního, který pro svou zemi zajistil zrušení hospodářských sankcí a umožnil tak budoucí normalizaci ekonomiky a růst životní úrovně.
Írán je svou rozlohou a počtem obyvatel skutečnou regionální mocností a zároveň stabilizačním faktorem celého regionu vzhledem k roli odpůrce Islámského státu, který považuje z ideologicko-náboženského hlediska za bezpečnostní hrozbu. Írán rovněž pomáhá syrské a irácké armádě v boji proti teroristům. Zároveň je ovšem nepřítelem číslo jedna Izraele a Saúdské Arábie, kteří jakoukoliv dohodu s Teheránem striktně odmítají. Sunnitská královská diktatura v Rijádu se obává nejen šíitského vlivu Peršanů v regionu, ale zároveň si chce udržet pozici regionální mocnosti a s režimem ajatolláhů současně bojuje na dvou frontách. V Jemenu Saúdové a jejich konzervativní spojenci z Rady pro spolupráci států v Zálivu (GCC) zaútočili proti šíitským rebelům a v Sýrii Rijád podporuje různé džihádistické skupiny bojující proti sekulárnímu režimu prezidenta Asada. Likvidace šíitské osy Damašek-Bagdád-Teherán je prioritou domu Saúdů.
Prezident Obama prohlásil, že smlouva blokuje veškeré cesty, které by mohly íránský režim přivést k výrobě jaderné bomby, odpovídá národním zájmům USA i jejich spojenců a činí svět bezpečnějším. Přestože konzervativní kruhy kolem íránského duchovního vůdce jsou k dohodě skeptické a Západu nevěří, bez ajatolláhova posvěcení by její schválení neprošlo. Izraelský premiér zcela v rozporu s realitou uvedl, že dohoda oficiálně povolí íránský jaderný program a posílí íránskou „agresi a teror“. Přitom největším agresorem na Blízkém východě je právě Izrael, který soustavně porušuje mezinárodní právo výstavbou ilegálních židovských osad na Západním břehu Jordánu a dopouští se válečných zločinů vojenskou agresí proti svým sousedům. Při loňském útoku na pásmo Gazy izraelské letectvo zabilo přes stovku civilistů. Podle Amnesty International existují jasné důkazy o zločinech, k nimž došlo během bombardování města Rafáh, kde zahynulo nejméně 135 civilistů. V minulém týdnu izraelský bezpilotní letoun zaútočil na pozice Asadovy armády v jižní Sýrii, kde zahynuli nejméně tři lidé. Šest zraněných a jednoho mrtvého si vyžádal nálet izraelského letectva na východě Libanonu. Podle Damašku navíc Tel Aviv podporuje teroristy z fronty an-Nusra napojené na al-Káidu, jejíž bojovníci jsou ošetřováni v izraelských nemocnicích. Je příznačné, že zatímco židovský stát útočí na pozice syrské armády a Hizballáhu, Islámského státu si prakticky nevšímá.
Američtí zákonodárci budou o dohodě s Íránem hlasovat zřejmě v září. Nemají možnost smést dohodu se stolu, avšak mohou zkomplikovat její klíčovou část, kterou je odstranění amerických sankcí. Nicméně Obama má dostatek exekutivních pravomocí, aby případný nesouhlas Kongresu zvrátil. Odpůrci dohody s Íránem nemají žádný alternativní plán. Netanjahu by zřejmě nejraději íránská jaderná zařízení vybombardoval, čímž by rozpoutal další válečný konflikt na Blízkém východě, který je už tak velmi nestabilní. „Bibi“ však nepotřebuje silné a stabilizované sousedy – vyhovuje mu chaos v arabských státech a neštítí se podporovat ani teroristy a islámské fundamentalisty, hraje-li mu to do karet. Domnívám se, že smlouva je dobrým příspěvkem ke stabilitě a míru na Blízkém východě a jediným možným řešením problematiky íránského jaderného programu.
Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
