Po útoku IS v tureckém městě Suruç se proti teroristům obrátil a začal je bombardovat. Souběžně však zahájil daleko masivnější leteckou kampaň proti kurdským milicím na území Iráku a Sýrie, které v této oblasti proti IS nejúspěšněji bojují. O co tedy Ankaře jde?

Když začala válka v Sýrii, Erdogan vsadil na ideologicky spřízněné Muslimské bratrstvo, dnes již zcela marginalizované. V rámci boje proti sekulárnímu režimu prezidenta Bašára Asada, který mu vadí především z ideologicko-nábožensko-mocenských důvodů, tak začal podporovat různé islamistické skupiny, které přes turecké území volně proudí do Sýrie, a jejich bojovníci jsou ošetřováni v tureckých nemocnicích. Poté, co se v syrském konfliktu výrazně prosadil Islámský stát, nazývaný v arabštině „Daeš“, Ankara pokračovala v neoficiální podpoře i tohoto expanzivního teroristického uskupení. Daeš vycházející ze sunnitského fundamentalismu – podobně jako Erdoganova strana AKP, i když v umírněnější podobě – je Ankarou vnímán jako nejmenší zlo. IS a Erdogan navíc mají společné nepřátele – Kurdy a Asadův režim. Turecko, členský stát NATO, se tak stalo neoficiálním spojencem největší a nejbohatší teroristické organizace na světě.