Zemi tisíce jezer totiž trápí ekonomická krize, se kterou se odcházející vláda široké koalice nedokázala vypořádat. Předvolební kampani tudíž dominovala hospodářská témata a nikoliv možný vstup Finska do NATO na pozadí začínající nové studené války mezi Ruskem a Západem. Proti členství Finska v Severoatlantickém paktu je totiž většina obyvatel.

Průzkumy jasně favorizovaly Finský střed

Finské agentury na průzkum veřejného mínění jsou poměrně přesné, a proto výsledky voleb příliš nepřekvapily. Od konce září 2014 do poloviny letošního dubna předpovídaly porážku nejsilnější vládní formace – konzervativní Národní koaliční strany – a vítězství opozičního liberálně-agrárního Finského středu, v jehož čele stojí bohatý podnikatel Juha Sipilä. Porovnáme-li průzkumy tří renomovaných agentur ve zmíněném období, všechny shodně přisoudily vítězství Finskému středu se ziskem 23 – 26,8 %. Na druhém místě měla skončit Národní koaliční strana s 16,1 – 19,4 % a o třetí místo se měli utkat sociální demokraté (13,3 – 16,8 %) s euroskeptickými nacionalisty (14,1 – 16,8 %). Ačkoliv preference konzervativců byly mírně nadhodnoceny a zisk nacionalistů podhodnocen, volby dopadly de facto v souladu s průzkumy.

Celkové výsledky voleb

Poslední parlamentní volby se v severské zemi konaly před čtyřmi lety a po nich vítězná Národní koaliční strana zformovala kabinet široké koalice, který tvořilo šest stran od radikální levice až po konzervativní pravici. V opozici zůstali pouze nacionalisté a Finský střed. Nicméně po loňských programových neshodách opustili kabinet zástupci Levicové aliance a Zelené ligy, což snížilo vládní majoritu v dvousetčlenném parlamentu na křehkých 102 hlasů. Skutečnou opozici tedy představovaly hlavně dvě strany, z nichž liberálně-agrární Finský střed profitoval na nespokojenosti s vládní politikou nejvíce – získal 21,1 % a 49 poslanců, čímž posílil svůj poslanecký klub o 14 zákonodárců. Všechny ostatní strany (s výjimkou Zelených) oslabily.