Další fáze boje za Velkou Albánii?

Albánští teroristé v Makedonii byli identifikováni jako bývalí členové tzv. Kosovské osvobozenecké armády (UÇK), jejímž velitelem byl kosovský expremiér a válečný zločinec Hashim Thaçi. Při zátahu bylo zatčeno několik vysokých členů UÇK, kteří se podíleli na nepokojích již v roce 2001. Je na místě si položit otázku, zdali plánované teroristické útoky na makedonské státní úřady a veřejná místa byly akcí izolované skupiny separatistů nebo byly řízeny přímo z Prištiny. Kosovská tajná služba totiž už v únoru měla informace o přípravách útoků separatistů v Makedonii. V této souvislosti je třeba zmínit, že stovky kosovských Albánců bojují i v řadách Islámského státu v Sýrii. Nebudou-li syrskou armádou prezidenta Asada zlikvidováni a vrátí-li se zpět domů, mohou se zapojit do iredenty na Balkáně.

Připomeňme, že k bojům v Kumanovu došlo již v roce 2001, kdy tamní separatisté vyvolali ozbrojenou vzpouru a vyhlásili požadavek samostatného státu. Konflikt se tehdy podařilo diplomatickou cestou urovnat za cenu posílení práv albánské menšiny. Ve světle posledních událostí je evidentní, že se albánští nacionalisté svého cíle evidentně nevzdali. Odtržení severozápadních částí Makedonie by do budoucna neznamenalo nic jiného, než vznik Velké Albánie zahrnující i Kosovo. Tento útvar by mohl být rozlohou ještě větší než italský protektorát z let 1941 – 1945. Napětí totiž nemusí zůstat omezeno jen na Makedonii, ale může se rozšířit i do Preševského údolí v jižním Srbsku a do Černé Hory, kde rovněž žijí početné albánské minority. Jihosrbští Albánci bojovali za připojení ke Kosovu už v letech 1999 – 2001. V Srbsku jich žije až 60 tisíc a vzhledem k vysoké natalitě jich neustále přibývá. Západ by evidentně vzniku Velké Albánie (navazující na Mussoliniho odkaz) nebránil, protože výrok premiéra Ediho Ramy o nevyhnutelnosti sjednocení Albánie a Kosova nijak neodsoudil.