George Bush jr. odůvodňoval nutnost vojenského zásahu proti Iráku nejen vlastnictvím zbraní hromadného ničení režimem Saddáma Husajna, ale i jeho vazbami na teroristickou síť al-Káida. Obojí byla prokazatelná lež. Sunnitští fundamentalisté z al-Káidy naopak Saddáma nenáviděli, protože jeho sekulární režim islamismus tvrdě potlačoval. Byla to právě americká intervence, která učinila z Iráku pokusnou laboratoř al-Káidy a výrazně napomohla k prudkému nárůstu teroristických aktivit – opět v rámci USA proklamovaného boje proti terorismu.
Podle americké studie, kterou citovala agentura AFP, již zemřelo půl milionu Iráčanů v souvislosti s válkou a násilím, které podnítila invaze USA v roce 2003.
Toto číslo zahrnuje nejen násilná úmrtí v důsledku vypuknutí sektářského násilí, ale smrt lidí kvůli nedostatku léků, pitné vody a potravin i oběti pumových atentátů a sociálních nepokojů, které jsou dodnes produktem tehdejší avanturistické zahraniční politiky Bushovy administrativy. Saddám Husajn nebyl žádný lidumil – válka proti Íránu (1980 – 1988) a vpád do Kuvajtu (1990 – 1991), které měl na svědomí, lze jen těžko ospravedlnit. Stejně tak brutální likvidaci tisíců Kurdů ve městě Halabdža v roce 1988 nebo masakr ší’itů v Dudžailu v roce 1982. Tato zvěrstva byla produktem nesmyslné irácko-íránské války, ze které měly prospěch pouze USA. Reaganova administrativa sice podporovala Bagdád a Saddám byl americkým spojencem proti ajatolláhu Chomejnímu, ale zároveň tajně prodávala zbraně Teheránu, což se provalilo v roce 1986 v aféře Írán-Contras.
I přes výše zmíněné válečné zločiny dokázal sekulární režim strany Baas, který vycházel z principu irácké identity a arabského nacionalismu, udržet jednotu země a tvrdě potíral nejen radikální islám, ale utlumil i náboženskou nevraživost mezi jednotlivými odnožemi islámu. Po osmiletém dobrodružství americké armády, která byla stažena Obamovou administrativou na konci roku 2011, země upadla do nekontrolovaného chaosu sektářského násilí a slabá vláda Núrího Málikího nedokáže občanům zaručit bezpečnost. Konflikt v Sýrii se navíc přelévá do Iráku, a zatímco iráčtí sunnitští fundamentalisté bojují po boku svých syrských souvěrců proti prezidentu Asadovi, jenž pochází z ší’itské frakce alávitů, bagdádská vláda v čele se ší’itou Málikím pomáhá Syrské arabské armádě tyto teroristy potírat. Sýrie a Irák se staly spojenými nádobami a v současnosti je celý tento region na Blízkém východě destabilizován.
Stačí si přečíst zpravodajství za poslední dva měsíce, které dokazuje, že Irák se nachází ve stavu faktické občanské války:
17. října: Nejméně 66 obětí si vyžádala série pumových útoků v Iráku. Jen v Bagdádu exploze náloží v autech zabily 44 osob, další lidé umírali v několika jiných městech. Více než stovka lidí také utrpěla zranění. Irácká odnož teroristické sítě al-Káida letos obnovila v Iráku svou činnost. Při útocích od začátku roku zahynulo na 6000 Iráčanů.
6. října: V severním Iráku při teroristických pumových útocích zemřelo deset lidí, hlavně dětí. Víkendové násilí si v této zemi vyžádalo na sto obětí.
5. října: Přes 80 mrtvých a více než 70 zraněných si vyžádala série vražedných útoků v Iráku. Nejkrvavější byl útok na severu Bagdádu. V Iráku v posledních měsících graduje vlna násilností, zaměřených především proti vládním a bezpečnostním pracovníkům a náboženským objektům. Terčem řady atentátů se ale stala i fotbalová hřiště a další areály, které se dají obtížně střežit. Situace se srovnává s lety 2006 a 2007, kdy v Iráku umíraly desítky lidí denně.
30. září: Iráckou metropolí opět otřásla série výbuchů bomb. Byly rozmístěné v ší’itských čtvrtích a podle policie zabily nejméně 24 lidí.
26. září: V iráckém hlavním městě opět zabíjeli teroristé. Výbuchy na několika místech iráckého hlavního města připravily o život nejméně 22 lidí, více než padesátka dalších utrpěla zranění. Terčem útoku se stali sunnitští i ší’itští muslimové. Od začátku září bylo v Iráku při násilnostech zabito bezmála 700 lidí, celkový počet mrtvých už za letošek překročil 4500 osob.
11. září: Při pumovém útoku spáchaném u mešity v Bagdádu přišlo o život nejméně 33 lidí a 55 osob utrpělo zranění. V srpnu si násilnosti vyžádaly asi 800 obětí. K mnohým útokům z nedávné doby se přihlásila skupina Islámský stát v Iráku a Levantě napojená na teroristickou síť Al-Káida.
4. září: Sektářské násilí v Iráku si vyžádalo další oběti. Ozbrojenci zabili jižně od Bagdádu šestnáct členů jedné ší’itské rodiny. Mezi mrtvými je nejméně pět dětí a tři ženy. Jen během července zemřelo přes 1000 lidí, nejvíce za posledních pět let.
30. srpna: Při dvou výbuších v Iráku zahynulo 24 lidí. Jedna z bomb byla nastražena v automobilu ve městě Sámarra, druhá explodovala na bagdádském předměstí Abú Ghrajb.
28. srpna: Při sérii bombových útoků v iráckém Bagdádu zemřelo nejméně 71 lidí. Dalších 201 osob bylo zraněno. Atentáty se zaměřily na oblasti, které obývají ší‘ité. Přišly v rychlém sledu a zasáhly řadové občany při nákupech či cestou do práce v nejméně deseti různých čtvrtích hlavního města.
Zdroj: www.aktualne.cz
Je třeba si položit otázku, zdali americká intervence a svržení baasistického režimu přispěly ke zlepšení kvality života v zemi. Odpověď je zcela jasná – podle střízlivých odhadů půl milionu mrtvých, chaos, sektářské násilí, nekontrolovaný růst terorismu, tragická bezpečnostní situace, hrozící rozpad země na tři části a karikovaná „demokracie“ v podání zkorumpované a neschopné vlády premiéra Núrího Málikího, dosazeného Američany. To vše je produktem vylhané války v Bushově režii. Saddám Husajn byl za pochybných okolností na konci roku 2006 narychlo popraven. Budou se i George Bush, Tony Blair a další tehdejší američtí a britští politici zodpovídat před válečným tribunálem ze zločinů, které způsobili?
Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vasevec.cz
