George Bush jr. odůvodňoval nutnost vojenského zásahu proti Iráku nejen vlastnictvím zbraní hromadného ničení režimem Saddáma Husajna, ale i jeho vazbami na teroristickou síť al-Káida. Obojí byla prokazatelná lež. Sunnitští fundamentalisté z al-Káidy naopak Saddáma nenáviděli, protože jeho sekulární režim islamismus tvrdě potlačoval. Byla to právě americká intervence, která učinila z Iráku pokusnou laboratoř al-Káidy a výrazně napomohla k prudkému nárůstu teroristických aktivit – opět v rámci USA proklamovaného boje proti terorismu.

Podle americké studie, kterou citovala agentura AFP, již zemřelo půl milionu Iráčanů v souvislosti s válkou a násilím, které podnítila invaze USA v roce 2003.

Toto číslo zahrnuje nejen násilná úmrtí v důsledku vypuknutí sektářského násilí, ale smrt lidí kvůli nedostatku léků, pitné vody a potravin i oběti pumových atentátů a sociálních nepokojů, které jsou dodnes produktem tehdejší avanturistické zahraniční politiky Bushovy administrativy. Saddám Husajn nebyl žádný lidumil – válka proti Íránu (1980 – 1988) a vpád do Kuvajtu (1990 – 1991), které měl na svědomí, lze jen těžko ospravedlnit. Stejně tak brutální likvidaci tisíců Kurdů ve městě Halabdža v roce 1988 nebo masakr ší’itů v Dudžailu v roce 1982. Tato zvěrstva byla produktem nesmyslné irácko-íránské války, ze které měly prospěch pouze USA. Reaganova administrativa sice podporovala Bagdád a Saddám byl americkým spojencem proti ajatolláhu Chomejnímu, ale zároveň tajně prodávala zbraně Teheránu, což se provalilo v roce 1986 v aféře Írán-Contras.

I přes výše zmíněné válečné zločiny dokázal sekulární režim strany Baas, který vycházel z principu irácké identity a arabského nacionalismu, udržet jednotu země a tvrdě potíral nejen radikální islám, ale utlumil i náboženskou nevraživost mezi jednotlivými odnožemi islámu. Po osmiletém dobrodružství americké armády, která byla stažena Obamovou administrativou na konci roku 2011, země upadla do nekontrolovaného chaosu sektářského násilí a slabá vláda Núrího Málikího nedokáže občanům zaručit bezpečnost. Konflikt v Sýrii se navíc přelévá do Iráku, a zatímco iráčtí sunnitští fundamentalisté bojují po boku svých syrských souvěrců proti prezidentu Asadovi, jenž pochází z ší’itské frakce alávitů, bagdádská vláda v čele se ší’itou Málikím pomáhá Syrské arabské armádě tyto teroristy potírat. Sýrie a Irák se staly spojenými nádobami a v současnosti je celý tento region na Blízkém východě destabilizován.

Stačí si přečíst zpravodajství za poslední dva měsíce, které dokazuje, že Irák se nachází ve stavu faktické občanské války: