Prezidentem na věčné časy?

Jednasedmdesátiletý Ortega, který vládne od roku 2007, tak bude vykonávat již třetí funkční období v řadě. V lednu 2014 totiž Národní shromáždění schválilo ústavní dodatek rušící desetiletý limit prezidentského mandátu a hlavě státu umožňuje opakovanou kandidaturu a neomezené znovuzvolení. V čele státu byl Ortega již v letech 1979 – 1990 jako velitel levicových povstalců, kteří svrhli brutální diktaturu klanu Somozů. Pod Ortegovým vedením se Nikaragua sblížila s Kubou a Sovětským svazem, čímž si vysloužila nepřátelství USA v čele s prezidentem Ronaldem Reaganem. V roce 1990 však sandinisté prohráli volby a k velkému comebacku proslulého revolucionáře došlo až o šestnáct let později. Tehdy zažívala Latinská Amerika vlnu „levicového obrození“ a Ortega se tak mohl opřít o spojenectví nejen s Kubou, ale i Venezuelou, Bolívií a Ekvádorem v rámci socialistického politicko-ekonomického uskupení ALBA (Bolívarovský svaz pro lid naší Ameriky), které vzniklo z podnětu tehdejšího venezuelského prezidenta Huga Cháveze.

Příčiny Ortegovy popularity

Daniel Ortega si za dobu své bezmála desetileté vlády získal velkou podporu obyvatelstva. Díky venezuelské pomoci skrze levnou ropu si může dovolit financovat různé sociální programy. Od začátku jeho druhého prezidentského období byla zavedena četná opatření v boji proti hladu a za zlepšení přístupu ke zdravotní péči, vzdělání a sociálnímu zabezpečení. Byla posílena pracovní práva zaměstnanců a poskytovány nízkoúrokové půjčky. Celkově tento balík reforem pomohl výrazně snížit chudobu a nerovnosti v nikaragujské společnosti. Zatímco jako prezident v osmdesátých letech podporoval práva žen na interrupci, v současnosti zastává přísně konzervativní postoj a potraty jsou zakázány dokonce i v případě ohrožení života matky pod hrozbou trestu šesti let odnětí svobody, což patří mezi kontroverzní opatření jeho vlády.