Ondřej Kosina: Turecko se vrací do Asie

20.04.2017 8:12 | Zprávy

Turci těsnou většinou 51,4 % (25,2 milionů) proti 48,6 % (23,8 milionů) při 85,3 % účasti rozhodli o změně politického systému z parlamentního na prezidentský. To by samo o sobě nemuselo znamenat nic špatného – prezidentskou republikou jsou USA a mnoho dalších států na západní polokouli, nicméně v současném Turecku s prezidentem Erdoganem v čele to znamená faktický přechod od demokracie k autoritářskému režimu.

Ondřej Kosina: Turecko se vrací do Asie
Foto: Archiv
Popisek: Turecká vlajka

Pozvolné utahování šroubů

Po první světové válce nahradila v roce 1923 Osmanskou říši moderní Turecká republika, kterou založil neméně autoritativní Kemal Atatürk na principech sekularismu a rozsáhlými reformami stát na pomezí Evropy a Asie přiblížil Západu. Tato téměř sto let dlouhá éra nedělním referendem definitivně končí a Turecko se stane čistě asijským státem – orientální islámskou despocií v čele s novodobým „sultánem“. R. Erdogan systematicky pracoval na posílení své moci již od roku 2003, kdy byl jmenován premiérem za islamistickou Stranu spravedlnosti a rozvoje (AKP) vycházející z ideologie Muslimského bratrstva. V roce 2014 byl zvolen prezidentem nikoliv proto, aby hrál roli kladeče věnců, ale aby se stal neomezeným vládcem blízkovýchodní regionální velmoci. Pochybný pokus o puč v červenci 2016, který mohl zinscenovat on sám, využil k tomu, aby se rozsáhlými čistkami zbavil všech svých odpůrců v armádě a státní správě.

O čem se hlasovalo?

V referendu voliči hlasovali o osmnácti dodatcích turecké ústavy. Erdoganova AKP o změnu základního zákona usiluje už od volebního vítězství v roce 2011 a v říjnu 2015 získala pro tento záměr spojence i v opoziční sekulárně nacionalistické Straně národního hnutí (MHP), která to společně s AKP prosadila v parlamentu. Nové dodatky obsahují mimo jiné změnu parlamentního systému na prezidentský a tudíž zrušení funkce premiéra, zvýšení počtu křesel v parlamentu z 550 na 600 a reformu Nejvyššího soudu. Prezident získá velký vliv na jmenování soudců a prokurátorů a jako předseda vítězné strany ovládne i parlament. Dělba moci zákonodárné, výkonné a soudní bude ve výrazné nerovnováze a hlava státu se stane faktickým diktátorem, přičemž v úřadu se může udržet až do roku 2029.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

autor: PV

Zajímalo by mě, jaký je zájem o kandidaturu za SOCDEM?

Hledal jsem totiž kandidáty, ale žádné jsem ani na vašich stránkách nenašel. Nebo jich snad máte tolik, že nevíte koho vybrat? To dost pochybuji, když od vás dost politiků přešlo jinam, což teda já neschvaluju a takové politiky nevolím

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:
Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Pavel Foltán: Jááá su malýýý myslivéééčééék

17:25 Pavel Foltán: Jááá su malýýý myslivéééčééék

„Jááá su malýýý myslivéééčééék sotvááá flintůůů nesůůů …“ Kdo by neznal tohle a další halekání nocí,…