Ondřej Krátký: Samková versus Václavík – obojí pozoruhodné, obojí nedotažené

24.05.2016 18:35

Právnička Samková předvedla svým proslovem o islámu ve sněmovně mimořádný výkon, je jen škoda, že nebyla konkrétnější. Zcela přesní, byť leckdy se jádru pudla blížící, nebyli ale ani její kritici – příkladem budiž religionista Václavík.

Ondřej Krátký: Samková versus Václavík – obojí pozoruhodné, obojí nedotažené
Foto: Hans Štembera
Popisek: Klára Samková

Dávám kritikům zapravdu v tom, že účtovat s islámem paušálně je krátkozraké – islámem se inspirují brilantní verše múzou políbeného bohéma Omara Chajjáma, vychází z něj pozoruhodná architektura i kaligrafické umění, hlásí se k němu přehršel osob s nezávislým, esoterickým, svobodným a nezprostředkovaným spirituálním uvažováním a tak dál. V neposlední řadě, jak naznačil Václavík, může být islám teoreticky i zdrojem kritické sebereflexe – pokud to ovšem paradigma, v němž funguje, povolí a zároveň většinou v mezích, v nichž to povolí.

Vytkneme-li Samkové zobecňování, lze přinejmenším u Václavíkova příkladu „idžtihádu“ (jako jeho protiargumentu ve prospěch samostatnosti myšlení v právně náboženských otázkách) namítnout, že ani zde autor neřekl vše. Především to, kam věc „idžtihádu“ dospěla dnes.

Jak Samková, tak Václavík by si přitom byť jen lehkou konkretizací v určitých bodech výrazně pomohli.

Samková – jako právnička – mohla upřesnit, že má osobní problém např. s hanbalovsky-wahhábovskou interpretací islámu, která dominuje Saúdské Arábii, popřípadě s kmenově-tradicionalistickou podobou islámu známou z afghánského nebo středoasijského venkova či vysoce akademizovaným a pro postkoloniální a antiimperiální cíle do politiky, sociálního inženýrství a v konečném efektu (exportní) revoluce transformovaným íránským džacfaríjovským právním směrem. A měla-li obavy z toho, že by tomu někdo ze sněmovních mudrců nerozuměl, stačilo, aby řekla, že má problém s islámem „zprostředkovaným“ (institucí, autoritou, právní školou atp.), případně ještě přesněji – zpolitizovaným. Tím by postihla opět skoro vše, co věřím, že postihnout chtěla, nikdo by ji ale nemohl vinit z generalizace a kritikům by nenahrávala na lacinou smeč.

Kontroval-li Václavík „idžtihádem“, dotkl se jím tématu, o které by tu mělo běžet především – tj. (ne)reformovatelnosti islámu. Chtěl-li být plně korektní, měl ovšem u natolik závažného pojmu pro objektivitu konstatovat, že a) sunnité s tímto druhem právně-filozofického „volnomyšlenkářství“ skoncovali hned někdy kolem desátého století, naopak b) šíité jej sice výrazně oživili v první polovině devatenáctého století, nicméně téměř výlučně jen pro akademické účely. Až daleko později jej pro svět politiky (a boje proti Satanům všech typů a velikostí) v šedesátých letech dvacátého století objevil (a jeho potenciál, říkající de facto: „dělej si cokoli, co si obhájíš“ tak v podstatě maximalizoval) vůdce íránské islámské revoluce Chomejní.

Sunnité jsou s „mudžtahidy“ (tj. osobami vykonávajícími „idžtihád“, resp. majícími k tomu schopnosti a z nich vyplývající „emeritní mandát“ spočívající v právu na nezávislé akademicko-religiózní „dedukce“) a jakoukoli reformou islámu skutečně silně na štíru (to by ostatně jistě rádi přiznali a potvrdili na daném předčítání sedící, z něj odcházející i průběžně se na ně vracející velvyslanci). U šíitů se naproti tomu celý náboženský diskurz v posledních padesáti letech zpolitizoval natolik, že se z „idžtihádu“ stala prakticky jen další z „technik“ či „kompetencí“ ve svérázné íránské, irácké či jiné „politicko-islámské pluralitě“.

Tyto dimenze Samková ve svém projevu vůbec nenaznačila, byť, jak už jsem zmínil, je právnička a hlavně díky tomu mohla být a) konkrétnější a věcnější, b) mohla ve svých argumentačních postupech maximalizovat vlastní profesní odbornost – tím spíš, že „islám“ disponuje širokou škálou oborově relevantních konceptů označených přesnými a jednoznačnými pojmy.

Na druhé straně Václavík silně zamlžil v tom, že konkrétně u klíčového konceptu „idžtihádu“ mohla jeho explanace budit zdání jevu dodnes plně živého napříč islámem jako takovým – přitom jako religionista si musí být vědom toho, jaká byla historie, jak rozdílný má daný termín význam v sunnitském a šíitském kontextu, jaký je současný stav a do jaké míry skutečným reformátorům pšenka (ne)kvete.

Jak Samková, tak Václavík měli v argumentaci jisté mezery, resp. nepopsali (ke své škodě) věc přesně tak, jak mohli – ač k tomu měli oba slušně nakročeno.

Autor je majitel firmy Dealtrade Group. Vydal monografii Blízkovýchodní Internacionála.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

migrační pakt

Dobrý den, prý budete ve sněmovně jednat o migračním paktu. Znamená to, že jde ještě zvrátit jeho schválení nebo nějak zasáhnout do jeho znění? A můžete to udělat vy poslanci nebo to je záležitost jen Bruselu, kde podle toho, co jsem slyšela, ale pakt už prošel. Tak jak to s ním vlastně je? A ještě ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Ivo Strejček: Migrační pakt je ohromným nákladem členství České republiky v EU s dalekosáhlými důsledky

11:24 Ivo Strejček: Migrační pakt je ohromným nákladem členství České republiky v EU s dalekosáhlými důsledky

Denní glosa Ivo Strejčka