Takto a podobně - často ještě vlezleji a přiblbleji - lákají politici před podzimními předčasnými volbami voliče na špek voňavých slibů. Mažou jim med kolem huby, vaří předvolební guláše a usmívají se jako čiperní dědečkové z reklamy na penzijní připojištění.

Kandidátky a kandidáty, kteří na nás budou v následujících týdnech jukat z plakátů a zubit se z billboardů  můžeme rozdělit do tří skupin.

První z nich – politici opoziční, kteří hlasitě kritizovali dosavadní zlodějské praktiky a nabízeli alternativu –  jsou autorovi těchto řádků nejméně odporní, což ovšem neznamená, že i mezi nimi se nenajdou kreatury, jejichž vyfotošopovaný škleb dokáže soudně uvažujícímu člověku pokazit náladu na celý den. Jejich argumenty, že takhle to nejde dál a je třeba to zkusit jinak, ovšem mají svou logiku. Že jinak než jinak to dál nepůjde, na tom se už shodneme skoro všichni.