Ondřej Ryčl zahynul před pár týdny při letecké akrobacii. Tento muž mnoha profesí a zájmů byl také zajímavým autorem. Chceme na něj vzpomenout jednou z jeho posledních prací, v níž se věnoval neodvratnému konci společné evropské měny. Většina lidí intuitivně cítí, že k tomu dojde, ale hlouběji se nezabývá touto dramatickou událostí, která může být jednou z posledních fází celého EU projektu. Proto stojí za to, podívat se na tento problém vážněji. Za pár dnů vyjde sborník Budoucnost české ekonomiky. Ondřej Ryčl svůj příspěvek do této publikace nadepsal příznačně:

Euro je produkt západoevropských politických a ekonomických elit, jehož cílem bylo udržet západní Evropě životní úroveň z konce 80. let 20. století a ubránit ji před konkurencí zbytku světa, a to včetně případných dalších přistupujících členů eurozóny. Étos je to krátkozraký a v delším časovém horizontu v principu nesplnitelný – ještě nikdy se nestalo, aby se dějiny zastavily, a nestane se to ani teď.

Přestupní stanice

Už sám tento étos vzniku ideje jednotné evropské měny je podivný. Idea sama je myšlenkovým dítětem tehdejších evropských levicových elit a elitářských uskupení z kruhů kolem francouzského prezidenta d´Estaigna a německého kancléře Schmidta. Důležité je, že nevznikla tlakem zdola, tedy jako reakce na požadavky trhu nebo požadavky evropské společnosti, která ostatně - tehdy jako dnes - neexistovala.

Trh a soukromý kapitál chtěl něco jiného – odstranit celní bariéry na hranicích a zajistit volný pohyb kapitálu, osob a idejí po evropském prostoru a ve stejném prostoru zajistit jednotné technické a právní standardy.  Do značné míry se to dařilo realizovat do roku 1992.  Od té doby už evropské a už tehdy silně levicové elity směřovaly vývoj k unitárnímu evropskému superstátu, založenému na jiných modelech řízení společnosti. A euro má být v tomto kontextu jen jednou z přestupních stanic této cesty.