O  podrobnějším obsahu dohody zatím nejsou známy oficiální bližší podrobnosti, i když se objevují náznaky, že by mohlo jít o dodávku protiraketového systému S-300, jak tvrdí například Reuters. Nicméně tradičně dobře informovaný server Debka.com s odvoláním na zdroje z ruských ozbrojených sil hovoří dokonce i o dodávkách podstatně modernějšího systému S-400.

Tisková konference obou ministrů více prozradila o politickém kontextu spolupráce. Zatímco ruský ministr obrany Šojgu hovořil o potřebě prohloubit spolupráci obou zemí, čelících společným hrozbám, jeho íránský protějšek Hosejn Dehqan zašel ve svých formulacích podstatně dále, když zmínil společný rusko-íránský potenciál čelit „zahraničně-politické agresi“ USA.

Obě země na Blízkém východě bojují proti Islámskému státu a chtějí udržet u moci syrský režim Bašára Asada. Jejich motivace však není stejná. Zatímco Moskva se obává především destabilizace Čečny a Dagestánu po návratu zdejších džihádistů domů a doufá, že Asad za ni do značné míry odvede „špinavou práci“, Írán intervenuje proti Islámskému státu především z náboženské potřeby vystoupit na obranu šíitských souvěrců. Skutečné důvody dohody leží ve vnitropolitických problémech obou zemí.