Vážený pane docente,

Vaše odpověď nás zklamala. Očekávali něco vědecky poučného, nikoliv však primitivní propagandu hodnou tak nanejvýš Marcely Augustové a České televize. Navíc argumentujete věcmi, o nichž nevíte nic nebo jen velmi málo!

Začněme u KLDR . Z jakých podkladů čerpáte její negativní hodnocení? Umíte korejsky? Byl jste v KLDR nebo alespoň v Korejské republice? Někteří ze signatářů toto dopisu mají totiž informace přímo od pramene. Stýkali se např., a to i neformálně, nejen diplomaty z KLDR a Korejské republiky, ale zejména s Korejci v diaspoře v Uzbekistánu, Kazachstánu a Petrohradě. Ti mají příbuzné jak v KLDR tak Korejské republice. Syn jednoho z nás pracuje v Singapuru a služebně navštěvuje jihovýchodní Asii, mj. Korejskou republiku a také, jako turista, byl i v KLDR. Přestože máme celou řadu objektivních informací, nedovolili bychom si učinit nějaké odpovídající hodnocení této země, ať už kladné nebo záporné, tak jak to činíte Vy.

Na druhé straně stát, který umí pracovat s jadernou technologií, má mezikontinentální rakety, úspěchy ve sportu, na tom nemůže být tak špatně, jak se snaží český a globalistický „maistream“ občanům západního světa podsouvat. Jen malá poznámka ke sportu. Pokud někdo chce vychovat špičkového sportovce musí mít systém soutěží od místních po ústřední, musí mít funkcionářský aktiv, trenéry, sportovní zařízení atd. Rozhodně to není tak, jak se opět „hlavní proud“ snaží podsouvat, že na ulici stát sebere 100 lidí, zavře je do koncentráku a tam z nich udělá špičkové sportovce různých sportovních odvětví. Můžeme to kvalifikovaně posoudit, neboť všichni jsme byli nebo ještě jsme sportovci na výkonnostní, případě vrcholové úrovni a působili jsme nebo působíme jako funkcionáři nebo trenéři.

Ale vraťme se k realitě KLDR z jiné strany. Uvádíme z dokumentů Kongresu USA. Např.