Kolikrát jsme už slyšeli ministra zahraničí Lavrova i jiné vysoce postavené členy ruské vlády, včetně Putina, prohlašovat, že Západ jen hledá cesty ke zničení Ruska, že Rusko už nikdy nebude Západu důvěřovat, či že Západ nikdy nedodržuje dohody s Ruskem uzavřené. Takže proč dnes mluvčí Kremlu tak běduje nad tím, že západní vůdci nemají zájem o dosažení míru na Ukrajině prostřednictvím dialogu a vyjednávání? (více ZDE)

Cožpak Rusko skutečně touží po dalším typu bezcenných minských dohod, či po další dohodě o tom, že NATO se už nepohne blíž k ruské hranici? Cožpak Kreml se už vzdal smyslu své vojenské operace v Donbasu, jíž přece bylo – a snad ještě je - denacifikovat a demilitarizovat Ukrajinu? A cožpak to, co se Rusko chystalo učinit silou, lze nyní dojednat rokováním?

Možná, že západní mediální děvky mají pravdu, když říkají, že Ukrajina vítězí.

Mí patriotičtí čtenáři se možná teď diví, že možnost ruské porážky vůbec připouštím. Samozřejmě ne v Donbasu, ale na širší scéně.

Na čí straně ten Roberts tedy vlastně stojí?