A taktéž jsem tvrdil, že Rusko nepředstavuje pro evropské zájmy žádnou hrozbu, zatímco Washington ano. Tím totiž, že se přizpůsobuje Izraeli a že se stáhl z mezinárodní dohody s Iránem o nešíření nukleárních zbraní, dopomohl možná Donald Trump Putinově strategii k úspěchu. Tři hlavní washingtonské vazalské státy Evropy – Britanie, Francie a Německo – vyjádřili totiž s Trumpovým činem svůj nesouhlas.

Trump má ovšem za to, že mnohonárodní dohody mají smysl jen tehdy, když se jich účastní i Washington. Tzn., že když dohodu vypoví Washington, znamená to konec dohody. A na vůli ostatních účastníků dohody už nezáleží.

Veden tímto přesvědčením zamýšlí nyní Trump uvalit na obchodování s Iránem jak sankce staré, ale přidat k nim i sankce nové. A jestliže Britanie, Francie a Německo budou v obchodování s Iránem dle starých dohod pokračovat, bude Washington sankcionovat i své evropské vazaly a zakáže jim obchodovat v USA.

Washington se zřejmě domnívá, že okolnost vyšších evropských zisků z obchodování s USA než s Iránem, přiměje Evropany k zaujetí totožné pozice s Washingtonem, čili k návratu na pozici vazalů, tak, jak se to už mnohokrát stalo. A mohlo se tak stát i tentokrát, kdyby se nedostavilo cosi, co bychom mohli nazvat zpětným nárazem, k němuž k velkému překvapení všech skutečně došlo.