Coby aktuálně akutní difuzory (čili coby urychlovače tlaků) by tu mohly hrát svou roli také další často z vox populi rezonující pojmy, jako např. cenzura, omezení svobody slova, i dalších svobod, a už i omezení (či negace) demokracie vůbec, včetně i těch dalších tzv. technikálií s tím souvisejících, jako je masmediální manipulace, atd.

No a dalším velmi důležitým aktuálně akutním faktorem této „naší současnosti“ je i ta skutečnost, že občan, volič a daňový poplatník není vůl. A dobře vidí a dobře vnímá i to, že vlády v okolních státech se chovají poněkud jinak, než tato vláda tuzemská. A hlavně ty vlády v těch státech z bývalého tzv. „ost-bloku“ - tedy z oněch kolonií toho tehdy východního impéria 1945 až 1989 a pak převrácením karet opět kolonií, ale to už toho západního impéria od 1990 doposud a „čím dál, tím víc a čím blíž, tím hůř.“ Čili stále jen něčí kolonie = lhostejno čí. I to je věc, která tu zatím nebyla. Totiž - před tím rokem 1989 (a právě v tom roce) měla ta naše veřejnost jakous takous naději, že po tom převratovém cinkání to bude lepší. Ale takovou bláhově naivní naději ta naše veřejnost už dávno nemá. A už ví, že teď bude muset přijít už skutečné řešení. Padni komu padni, buď anebo, my, anebo oni. Lidem totiž došlo, že jiná cesta už tu není.