Od předchozí (tedy první) glosy s tímto názvem uběhlo pouze pár dní, a už tu máme hejno indícií ke glose druhé, stejně závažné, a spíš ještě závažnější. A „světe div se“ – příslušné orgány „zaséé nicc nicc nicc, zaséé nicc, nicc, nicc“ anóbrž „sic!“ Takže by se jim zanedlouho mohlo stát, že ponesou spoluzodpovědnost i za to – jak pravil vox populi (vox Dei) i k téhle dílčí – ale nikoli marginální – části celé problematiky. A že to bude problém jako Brno, tak o tom není pochyb – tedy nebylo by – v normálním demokratickém a právním státě. A řečeno s pravidly spisovné češtiny „… nejen nýbrž jenže ale“. ALE tzv. součinnost se trestá stejně, jako kriminální čin, k němuž se váže.
Tak například byl tuhle v senátním plénu na jednacím stole návrh jedné vládní novely trestního práva – někde někdo by to třeba mohl nazvat i jako „lex konopális“, anebo třeba i „lex čučkáris“, apod. No a co se o tom z médií dozvěděla veřejnost? Tak velmi stručně např. i toto: „Ministryně Decroix … ani v jednom případě ale neviděla důvod pro to, aby senátoři novelu neschválili.“ A k tomu pak ještě dodala jako tu pověstnou třešničku na dortu: „Pamatuju si, že ještě za studií se říkalo, že některé zákony mají být abstraktní a vágní.“ Ejhle myšlénka! No toto?!? A citace z médií pak pokračuje dalším dovětkem Evy Decroix, že prý podle ní: „… volnější znění paragrafů je někdy vhodnější.“ A pak média ocitovala ještě jeden další její dovětek, a to když: „U konopí odkázala na své podřízené, kteří tvrdili, že i bez toho paragrafu může zákon fungovat.“ Inu, tady funguje hafo zákonů, že?!? Takže konec těch různých citací.
Vox populi (vox Dei) to prý vidí asi tak, že kdekoli kdokoli by se vzhledem k tomu mohl zabývat (mimo mnohé jiné) i tím, že např.:
1. Jak ministryně, tak i její aparát z jejího ministerstva (a resortu vůbec) vždycky musí předpokládat i to a počítat s tím, že jak poslanci, tak i senátoři mohou mít své důvody (i zde celou řadu svých důvodů), aby tu ministerskou novelu neschválili. A ministryně se tím prostě a jednoduše zabývat musí. Už jen logicky z hlediska prevence. Ale ona to zjevně buď neví (nemá v tom žádnou erudici = nutné vzdělání a potřebnou praxi), anebo to sice ví (erudice ne/erudice), ale nedbá – což je ale ještě horší stav – akutně nutný k bezodkladnému řešení.
2. K tomu, co si ministryně Decroix podle svých slov pamatuje ze studií, by ale měla upřesnit, která (pokud možno všechna) ta svá studia má na mysli. Podle vox populi údajně odkudsi uniklo prý i do některých médií také to, že snad jsou tady i nějaké ty relevantní otazníky i kolem toho studia ministryně Decroix na střední škole v ČR, jakož i další otazníky (rovněž relevantní) ohledně toho jejího studia i v nějakých těch zahraničních kurzech, a také ohledně jejich následného uznání, ohledně následného udělení oprávnění od České advokátní komory (ČAK) pro výkon advokátní činnosti a založení (a provozování) vlastní advokátní kanceláře (AK) ministryně Decroix, atd.
3. Obecně vždy platilo – a mělo by platit i nyní – a snad bude platit i v budoucnu, že zákony mají být exaktní, jasné, konkrétní, nedubiózní = nepochybné čili preventivně nezpochybnitelné, přesné, přezkoumatelné (snadno a rychle) – a toto vše i v zájmu posilování právní jistoty občanů a posilování jejich důvěry v zákonnost, spravedlnost a právní řád právního státu. To je podmínka, bez níž nelze (právní řečí condictio sine qua non). Bez toho ve spravedlivém právním řádu skutečně právního státu nelze nic. Samozřejmě je řeč o státu, který je demokratický a svobodný. Není tu řeč o nějaké té formě kolonie, neo-kolonie, totality, neo-totality, a podobně. Nic podobného by si tu asi nikdo z nás nepřál zavádět. Nebo je tu někdo takový, kdo to chce?!? Anebo už to někdo někomu dovolil a umožnil?!? Anebo na tom dokonce už pracuje?!? Cui bono?
4. Ta teze ministryně spravedlnosti Decroix o tom, že to její „volnější znění paragrafů je někdy vhodnější“ generuje celou další řadu otázek vox populi (jak z jeho laické, tak i z odborné části) a to například také:
a) je si Eva Decroix coby politička vládní strany a toho času osoba ve výkonu funkce ministryně spravedlnosti (sic!) vědoma toho, že ta její teorie rozvolnění paragrafů asi bude v rozporu s tím, co už je v souladu se skutečností konstatováno shora v bodu 3. tohoto článku? – což dobře zná i každý dobrý student každé dobré právnické fakulty,
b) mohla by ministryně spravedlnosti Decroix odborně upřesnit, které ty paragrafy má na mysli? – a to konkrétně,
c) mohla by ministryně spravedlnosti Decroix odborně upřesnit i jaké to rozvolnění tj. to její „volnější znění“ těch paragrafů má na mysli? – a konkrétně,
d) mohla by ministryně spravedlnosti Decroix odborně upřesnit i to, kdy je (bylo, nebo kdy bude) to její „volnější znění“ těch konkrétních §§§ „vhodnější“? A to konkrétně.
Údajně nejen vox populi prý logicky zcela jasně předpokládá, že všechny ty shora uvedené otázky (včetně těch dílčích) ministryně spravedlnosti Decroix zcela hravě a obratem odborně zodpoví – především i jakožto advokátka, ministryně spravedlnosti, místopředsedkyně vládní strany, atd. To se přece samo sebou rozumí. A lid – tedy i občan, volič a daňový poplatník na to má právo, které mu nikdo nemůže upřít = ani Eva Decroix, ani ministerstvo spravedlnosti, ani ODS, ani vládní 5-1 koalice a ty její další struktury.
Vox populi však zatím bohužel (a kdo ví proč?!?) nedostal odpovědi na žádnou ze svých předchozích otázek, včetně např. těchto základních a relevantně zásadních:
1. Jak vyhodnotily příslušné orgány ČAK to, zda Eva Decroix mohla dostat svolení resp. oprávnění / registraci, apod. (od ČAK) pro výkon advokátské činnosti?
2. Jak příslušné další (státní) orgány, složky, úřady, atd., řešily a vyhodnotily fakt, že Eva Decroix advokátskou praxi provozovala (dlouhodobě ve své vlastní AK), ač není jasné – je spíše jasně dubiózní – také to, že tato její výdělečná činnost nebyla už od počátku v bezvadném souladu s platným právním rámcem CZ jurisdikce?
3. Jak stav dotčené problematiky vyhodnotili příslušní ministři a jejich ministerstva – tj. ministerstvo školství a ministerstvo spravedlnosti? Jak tu problematiku vyhodnotila vláda v čele s jejím předsedou? Jak tuto problematiku vyhodnotil prezident republiky, který jmenoval Evu Decroix do funkce ministryně spravedlnosti (na návrh předsedy strany a vlády Fialy)?
Vox populi si tyto otázky klade stále. Těch otázek přibývá, a to jak na počtu, tak i na objemu, tak i na významu. A vox populi také stále čeká, jak účinný postup k nápravě zvolí politická opozice (zejména ta parlamentní, především ta sněmovní, ale také ta neparlamentní). Vox populi tedy stále čeká. Zatímco ty říjnové volby už se kvapem blíží.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV