Pro dnešek pomiňme i ten tzv. systém, včetně jeho tzv. „kontroly“, co by logicky měla být otevřená, systematicky transparentní, pod přímým dohledem, resp. dozorem lidu, jehož „poslední slovo“ by mělo autorizační pravomoc – anóbrž, jak už kdysi za onoho času diktoval diktátor diktátorskou dikcí, že není rozhodující to, kdo a jak volí, ale že je rozhodující to, kdo a jak potom sečte ty hlasy. (Tož tak, nicméně …)
Termín sněmovních voleb se blíží. Takže do stroje jdou i ty partajní nominace sestav těch předurčeně vyvolených ke zvolení. Anžto „kadry rešajut vsjo.“ Jenomže… Musí tu být referendum jako ve Švýcarsku. Proč? Protože partaje tu zastupují už jen sebe – respektive většina z nich, např. pidipartaje typu „Veverky“ a ty krátce předvolební – víceméně projekty polit-bizu těch různých lokál i globál korporátů skrytých v pozadí a sloužících všemu jinému, ale účelově NE vlasti a svému národu, co ty partaje platí ze svých daní a poplatků. (Mimochodem, tzv. „den daňových prázdnin“ je zde v ČR až v první dekádě července – sic!) Tyhle latentní polit-bizoidní partaje tady v tuzemácku podle not z „krajiny za zrcadlem“ účelově „někdy“ bývají spojeny do quasi koalic (a to někdy dokonce i vládních) a jindy zase – a opět účelově tu žádné smysluplné koalice vytvořit nesmí – zejména ty pidipartaje v „opozici“ (nyní vesměs tzv. neparlamentní), protože podle cumbefélu rádoby „ředitelů zeměkoule“ aktuálně v té ČR kolonii žádná sjednocená (a hlavně skutečně jednotná) opozice být nesmí. Respektive nesmí tu být vůbec žádná skutečná opozice. Ostatně, to ČS kartágo musí být zničeno! Jawohl?!?
Ač to už dlouho tutlají (seč jim stačí ty síly ideologicko-mediální-propagandy), tak ten tzv. „systém politických stran“ už dávno skončil. A v jeho náhradě následně neuspěl ani pasystém papolitických pastran. (A i tohle se už nějakou dobu stejně neúspěšně taky potutlává.) Systémově totiž tyhle záhyby zcela zákonitě nemají kam zahnout. Je to vývoj. Jsou to jen stejné algoritmy téhož pandektního pasystému. Jenom v různých „módních“ modifikacích. Stejně tak, resp. podobně mocensky skončily i ty předchozí partaje = církve. A stejně tak (v současnosti, eventuálně i v budoucnosti) končí, resp. skončí taky všechny ty „revitalizační“ pokusy o další náhražky. Ale tady (u nás) v ČR kocourkově nás ty rádoby mocensky resuscitované církve & spol. polit-partaje hustě podojily, a dojí nás jak v Hošticích tu farskou krávu. („Hnus fialovej, velebnosti.“)
Že trocha historie nikoho nezabije? „Hledej, Šmudlo.“ Například jak to tzv. sdružování kdysi mělo svou historii vývoje: Tak například cechy, konsorcia, nadace, „neziskovky“ a ne/ziskovky, a tak dále, a postupně tak nějak všelijak podobně. Velmi sofistikovaně. Pokrok nezastavíš. Podobně postupně systematicky u těch polit-partají a jejich typů v rámci tzv. systémů politických stran. Jako například: 1. Systém jedné strany, resp. strany dominující, 2. systém dvou stran, 3. systém více stran … no a teď zde i „u nás v Kocourkově“ a v okolí je už delší dobu systém co nejvíce stran, aby žádná nemohla mít většinu k sestavení „jednobarevné“ vlády – a nedejbůh s ústavní většinou. „To by teda jako nešlo, páni neo-ojro-soudruzi, žejo. A ten většinový volební systém? No tak to tedy ani omylem! Nebo bude Majdan. Cumbefél.“ Hm. Nepřipomíná vám to něco?
Model resp. systém tzv. „zastupitelské demokracie“ postavený (a doposud stojící) na sítích a řetězcích polit-partají je fikce, a tak trochu i velká fligna: Ve skutečnosti nejde o „zastupitelskou demokracii“, ale jen o „zástupnou“ – co si na tu „zastupitelskou“ jen hraje a balamutí tu většinu společnosti vč. všech voličů. „Kontrolní otázka, soudruzi“: Kolik ty polit-partaje zastupují lidí (ve skutečnosti = v reálných počtech) čili kolik tady v ČR každá z těch koaličních partají má členů? A kolik je to v součtu celkem u všech těch polit-partají té 5-1 koalice, včetně těch Pirátů = kolik zcela konkrétně a přesně? Minimum. Pidi zlomek. Zlomeček. Takže ve srovnání logicky reálně tyhle polit-partaje nezastupují většinu společnosti. Ale naopak – jen zlomkovou pidi menšinu. Takže ty jejich tzv. mandáty mají ve skutečnosti jen zcela minimální hodnotu = ve skutečnosti prakticky žádnou. Ale ty partaje z toho volebního kolotoče mají kšeft. Stát jim platí za ty hlasy z těch voleb, co v nich dostanou (resp. jakože „dostanou“) – čili co jim ti voliči do těch uren hodí, ale navíc i z těch, co jim nehodí = ty „zahozené“ hlasy se poněkud sofistikovaně přepočítají, a poté se rozdělí těm „vyvoleným“ a přepočtou na prachy, co se pak těm polit-partajím ze státní kasy (tj. z našich daní) zaplatí. A platí se i těm, co na ten limit 5 % nedosáhnou. Stačí jim třeba i jen 2 % hlasů. A už ty naše prachy mají. Kšeft jako Brno. A podle zákona „je to čistý“. (Prádelny všech partají spojte se.) Dějiny píší vítězové: Oldřich spatřil Boženu. Anna prala. A vyprala dočista do čista.
Vox populi: „V URNÁCH JE NAŠE BUDOUCNOST …“
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV