"Ochranný dohled znamenal, že komunističtí soudci mohli přikázat odsouzeným pobyt jen v určitém obvodu, zakázat návštěvu určitých míst, znemožnit změnu zaměstnání či pít alkoholické nápoje. Jednalo se o oblíbený nástroj k šikaně disidentů."

„Helena Válková obhajovala institut ochranného dohledu jako oprávněného právní postupu. Ten byl přitom převzat ze sovětské praxe jako nedemokratický nástroj, který byl často zneužíván proti politickým oponentům,“ uvedl pro médium historik Petr Blažek."