Ačkoliv mnoho dnešních církví se staví záporně porti genetickému inženýrství z důvodu jeho možného zneužití, tak právě ono léčení v případě genového inženýrství přináší možnosti pomoci tam, kde jiné způsoby selhávají. Mohlo by tak docházet k vyřazování některých genů z organismu, kterému se říká genový knockout, na základě kterého by se vymýtilo mnoho společenských neduhů.

Genetické předpoklady

Afektivní poruchy mají ve své patogenezi významnou genetickou složku, zvláště bipolární onemocnění. Není vyloučeno, že takové onenocnění může člověka potkat i během života, například v podobě nadměrného fyzického nebo psychického stresu, protože mozek je náchylný na nadměrný oxidační stres, nikoliv na běžný stres.

Byla potvrzena vrozená náchylnost pro vznik afektivních poruch. Odhad rizika je zhruba 20 procent pro příbuzné prvního stupně bipolárních pacientů a 7 procent příbuzné prvního stupně unipolárních pacientů. Geneticky podmíněnou zvýšenou náchylnost ke vzniku afektivních poruch potvrzují také adopční studie

Poruchy nálad v západních zemích

Podle publikace Psychiatrie z Univerzity Karlovy (2020) byl potvrzen vysoký familiární výskyt v novějších evropských i amerických studiích a to i podle modernizovaných zásad metodologie výzkumu a navíc bylo zjištěno, že v mnoha zemích jak riziko pro členy rodin, tak riziko pro celou populaci pro poruchy nálady, zejména deprese se zvýšilo pro ročníky narozené v pozdějších dekádách 20. století ve srovnání s dříve narozenými, což zůstává nevysvětleno. (s 36 -37).

Metabolizace léků

Podle výše uvedené publikace vyplynulo, že ze zkoumaných 30 druhů léčiv, zejména antidepresiv, že někteří jedinci vzhledem ke své genové výbavě nejsou schopni matabolizovat různé léky dostatečně. Ty se potom mohou kumulovat v těle a působit vážné vedlejší potíže. Jiní lidé naopak metabolizují léky příliš rychle, ještě předtím, než mohou projevit svůj účinek. (str. 41).