Úřadující prezident nachází oporu na prvním místě v obcích či malých městech, se zvláštním přihlédnutím k pohraničí. Pro jeho konkurenta Drahoše zase hodlají hlasovat velká sídla, ale obecněji lidé, kteří mají pocit, že změna bude solí země. Jednak jim vadí jistá jadrnost nejvyššího ústavního činitele, druhak mívají chuť ukončit patnáctiletou éru z jejich pohledu pochybného prezidentování dvou blízkých přátel. Ostatně ani nyní není obtížné poznat, koho preferuje Václav Klaus, jehož žena Livia se díky Zemanovi stala velvyslankyní v Bratislavě.
Nejeden z voličů, kteří míní vhodit hlas do urny konkurenčnímu uchazeči a definitivně tím učinit z prvního občana politickou mrtvolu, má strach z jeho vidění světa. Včetně geopolitických tendencí úžeji spolupracovat s Ruskou federací nebo Čínou. Leč varovné výkřiky o tom, že hlava státu otáčí krkem republiky na východ, nemají hlavu a patu. Zahraniční vztahy tvoří v první řadě vláda, nadto stávající prezident mnohdy reálně nečiní jinak než jeho západnější kolegové. Jen se to u nás jaksi „nesluší" říkat.
O dost problematičtější je Zemanovo krajně pragmatické spojení s Andrejem Babišem. Magnáta vydali k trestnímu stíhání kvůli vysoce pravděpodobnému dotačnímu podvodu, jenže to zatím nemá moc obsah a dopad. Nikde není psáno, že by mu stávající „hradní pán" nemohl za podporu udělit prezidentskou milost. Jako to svého času v masovém měřítku učinil jeho předchůdce v úřadu, jenž se tak nejspíš odvděčil někdejším skrytým sponzorům Občanské demokratické strany (ODS), popř. jiným plátcům „odpustků".

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV