To, co se odehrávalo o silvestrovské noci na španělsko-marocké hranici, připomínalo mnohým svědkům hollywoodský biják na téma invaze spojenců do Normandie v červnu 1944.

Precizně organizovaná seskupení tisíců migrantů zaútočila na mohutný hraniční plot, vybavena vším potřebným k překonání této překážky, díky níž se před časem podařilo imigrační vlnu do jihozápadní Evropy znatelně utlumit. Zastánci "regulované" migrace dokonce dávali při mnoha příležitostech Španělsko za vzor, jak je možné imigraci usměrňovat.

Letošní svátek sv. Silvestra tak znovu ukázal, že se migrační vlna z Afriky jen tak nezastaví a vždy si najde cestu dál. Plánovači této invaze z řad organizovaného zločinu, na něj navázaných neziskovek a všech zainteresovaných hráčů v pozadí si vždy dokážou vybrat nejslabší místa ochromené evropské obrany. Smutnou skutečností je, že značná část evropských politiků s nimi nepřímo či dokonce přímo spolupracuje.

Tentokrát bylo tedy vybráno jedno ze strategických míst, město Ceuta na výběžku africké pevniny, tvořící bránu do Evropské unie přímo na černém kontinentu, kdy se po překonání její hranice migranti ocitají za plotem v "říši snů". Autonomní město Ceuta je totiž spolu s městem Melilla jednou ze dvou španělských historických enkláv na pobřeží severní Afriky ležících poblíž Gibraltarského průlivu.

Komanda jako v akčních filmech

Španělé zde postavili šest metrů vysoký trojitý hlídaný plot, díky němuž zde byla na čas nelegální migrace výrazně zbržděna. Nepřítel je však stále důmyslnější - plot přestal být pro dobře organizované skupiny migrantů překážkou. Afričané byli skvěle vybaveni. Na botách měli speciální "ostruhy" a v rukou na míru vyrobené háky.