Pavel Peterka: Cenový strop jak velmi drahé opatření s prostorem pro podvody a ztrátu motivace šetřit

14.09.2022 12:26 | Komentář

Vláda České republiky se shodla na zavedení cenového stropu na elektřinu a plyn pro maloodběratele. Strop na silovou elektřinu bez nákladů na distribuci byl stanoven na 6 korun za kWh, což odpovídá zhruba stropu 200 euro bez DPH za mWh.

Pavel Peterka: Cenový strop jak velmi drahé opatření s prostorem pro podvody a ztrátu motivace šetřit
Foto: Hans Štembera
Popisek: Hlavní ekonom skupiny Roklen Pavel Peterka

 

Koncový zákazník by spolu s distribucí měl za elektřinu platit zhruba 7 až 9 korun za kWh. U plynu by strop měl být stanoven na 3 Kč za kWh, což odpovídá stropu zhruba 100 euro za mWh bez DPH. 

Anketa

Chcete, aby soud uznal Babiše vinným za Čapí hnízdo?

2%
89%
hlasovalo: 12011 lidí
Domácnosti a další maloodběratelé tak na svých účtech za energie ušetří až desetitisíce korun. Prvního snížení záloh se domácnosti dočkají už letos v listopadu. O pomoci průmyslu se bude jednat ve středu a schválení celého balíčku pomoci ve Sněmovně je naplánované na pátek. Konečná podoba opatření je stále ve hře.

Protiinflační opatření? Naopak

Ministr financí Stanjura opatření označil za protiinflačním a pomalu jedním dechem dodal, že bude spojeno s výdaji pro státní rozpočet na úrovni 130 miliard korun. Opatření je však daleko vzdálené od kategorie protiinflační. Ano, ceny energií v rámci měření statistického úřadu klesnou, což se projeví i v poklesu inflace. Další výdaje státního rozpočtu na dluh v podobě plošného transferu budou působit proinflačně, což se projeví ve vyšším tlaku na růst cen dalších kategorií zboží a služeb spotřebního koše a v prodloužení období vysoké inflace v ČR. Konečná zátěž pro rozpočet je závislá na vývoji cen plynu a elektřiny na trhu, který nelze dost dobře predikovat. Ve výsledku je možné, že pomoc domácnostem a průmyslu vyjde na více než 200 miliard.

Ano, s cenovým stropem jsou spojené výdaje. Pokud se chce vláda vyvarovat výpadkům elektřiny, pak musí výrobcům kompenzovat náklady a pravděpodobně i část marže, které převyšují cenový strop. Pokud bude cenový strop stanoven na 200 euro za mWh a náklady elektrárny, která ještě musí vyrábět elektřinu, aby jí byl dostatek a nedošlo k tzv. blackoutu, budou například 300 euro za mWh, tak je vcelku pochopitelné, že elektrárna elektřinu se ztrátou vyrábět nebude. Stát bude muset tento rozdíl kompenzovat. Výši rozdílu přitom nelze předem s jistotou predikovat. Na druhou stranu je nutné dodat, že elektrárny, které nevyužívají plyn pro výrobu elektřiny, se do stropu 200 euro za mWh ve většině případů vejdou. Klíčové ale budou finální ceny distributorů, které bude stát v případě překročení stropu dotovat.

Zastánci věří, že se dotace energií vyplatí

Hodnocení návrhu cenového stropu má své zastánce i odpůrce. Zastánci věří, že se obrovská fiskální zátěž v dlouhém období vyplatí díky udržení průmyslu v chodu. Dalším pozitivem má být strop snížení podílu domácností, které se budou potýkat s finančními problémy, což povede k posílení tuzemské poptávky v době, kdy hrozí zpomalení ekonomiky a omezení potřeby schválení dodatečných státních výdajů na další pomoc. Přesto se počítá s již schválenými výdaji na úsporný tarif. Letos by měla každá domácnost obdržet příspěvek okolo čtyř tisíc korun i přes zavedení cenového stropu. V dalším roce by měl úsporný tarif představit nové parametry, které by cílily primárně na pomoc nízkopříjmovým domácnostem.

Velmi drahé opatření, prostor pro podvody a ztráta motivace šetřit

Odpůrci zavedení cenového stropu poukazují na spoustu problémů. Z fiskálního pohledu se jedná o opravdu drahé opatření, které povede k růstu zadlužení ČR. Vláda si navíc na tyto výdaje bude půjčovat v době drahého dluhového financování, např. výnos desetiletých státních dluhopisů ČR je nejvyšší od roku 2010. Opatření je drahé, protože je plošné. Podporu dostane v zásadě každý, i ten, kdo ji nepotřebuje. Po středečním jednání vlády zřejmě ještě vidíme, jak velké části průmyslu připadne pomoc. Dost možná celému. Přitom i při diskutované úrovni cenového stropu se řada domácností dostane do finančních problémů a stát bude pomáhat dalším drahým balíčkem v podobě úsporného tarifu.

Stále není zcela jasné, jak budou cenový strop a související kompenzace fungovat. Existují obavy z možného zneužití systému, kdy díky kompenzaci distributor energií nebude mít motivaci příliš zlevňovat. Zákazník zaplatí u většiny distributorů v zásadě stejně a ani ten nebude mít motivaci hledat levnější tarif a snížit tak objem nutné kompenzace ze strany státu. Pro koncového uživatele by také mohlo být výhodnější přejít na spotový tarif, kdy díky stropu odpadá riziko vyšších cen, ale existuje šance, že cena v některých dnech naopak klesne. Větší výkyvy ceny směrem nahoru u spotových tarifů bude opět zřejmě kompenzovat stát. Kdo mezer návrhů využije, bude profitovat. Státní rozpočet bude naopak tratit. Dodatečné zadlužení včetně relativně vysokých úroků budeme platit v podobě vyšších daní v budoucnosti všichni.

Jak k tomu přijdou zodpovědné firmy a domácnosti?

Tržní ceny vedou k efektivní alokaci zdrojů. Drahé energie vysílají signál, že na trhu existuje nedostatek a mění odpovídajícím způsobem chování aktérů na trhu. Kvůli umělému snížení cen proti těm tržním významně klesne motivace malých i velkých odběratelů šetřit s energiemi. A nepůjde pouze o vytápění na vyšší teplotní stupeň, ale i o ohřev vody v bazénech, vytápění garáží, provoz závlahy a další. Dále výrazně klesne motivace investovat do zateplení, pořízení úspornějšího zdroje energie apod. Stejně tak i v případě využití cenového stropu v průmyslu, kde dojde k omezení úsporných opatření firem, které upravily výrobní procesy a pracovní směny, aby zlevnily. Jak k tomu celému přijdou domácnosti a firmy, které zodpovědně investovaly do úspor, aby zmírnily dopady drahých energií a získaly konkurenční výhodu?

Vláda v zásadě vyslala signál, že není třeba reagovat na nepříznivý vývoj na trhu s energiemi. To je ale daleko od pravdy. Doufejme, že bude na rizika a negativní dopady cenového stropu pružně reagovat. Inspirovat se může v Rakousku, kde cenový strop platí pouze do 80 % průměrné spotřeby. U zbylého objemu energií pak domácnosti platí plnou cenu. Zavedení cenového stropu není ani zdaleka ideálním řešením. Zátěž pro rozpočet je kvůli plošnosti obrovská a ztráta motivace odběratelů šetřit s nedostatkovými energiemi způsobí spoustu dalších problémů.

Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: PV

Ing. Marian Jurečka byl položen dotaz

To máte podloženo čím?

,,Firmy u nás stále poptávají násobně více lidí než chtějí propustit a to plánují i do budoucna." Podle všeho totiž fimy krachují nebo sou činnost přesouvají jinam, kde mají lepší podmínky - třeba v Německu, kde je levnjěší energie.

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Ivan Černý: Pozvánka do Vesetu

10:30 Ivan Černý: Pozvánka do Vesetu

O jednom z dvaceti nejvýznamnějších archeologických objevů dvacátého století vypráví právě vyšlá kni…