Přijdete k svému právníkovi. Proberete s ním detaily svého případu. Svěříte mu i to, za co se stydíte a co nechcete, aby věděly vaše děti a vaše manželka. Přiznáte se k pochybením, která by vás mohla stát práci, pokutu, kriminál. Váš právník si vše důkladně poznačí. Přiloží důkazy, a pak vše jedním kliknutím odešle do anonymního datového prostoru. V tomto datovém prostoru se pak vše bude zpracovávat, prodávat a nakupovat. Budete se cítit bezpečně, když vám řeknu, že vše bude anonymní? Budete ochotni za toto ručit svým majetkem a svými daněmi?
Dle Evropské unie by výše uvedené mělo být vbrzku realitou pro nás všechny. Ale nebude se to týkat právníků a jejich klientů, ale lékařů a jejich pacientů. Bude se to týkat vašich angín, chřipek, vysokých tlaků, depresí, nádorů, obav, neshod ve vztazích. Bude se to týkat anorexií, počůrávání i plochý nohou vašich dětí. Stejně tak vašich genetických poruch a zátěží. Evropský datový prostor pro zdravotnická data je oficiálním názvem tohoto projektu, který se Evropská unie chystá v brzké budoucnosti spustit. A občané Evropské unie nebudou mít způsob, jak tomuto odesílání informací o svém zdravotním stavu zabránit, protože pro lékaře to bude povinné.
Mezi zdůrazňované výhody projektu patří to, že lékař v každé evropské zemi bude mít zajištěn přístup ke kompletní zdravotní dokumentaci pacienta. Dále se zmiňuje urychlení a zlevnění vývoje léků, podpora farmaceutického průmyslu, zlepšená ochrana osobních informací atd. (1). Možné negativní dopady nejsou v návrhu projektu zmiňovány. Přesto stojí za zmínku a diskuzi. Nežádoucí využití propojených zdravotnických dat je široké. Jejich zneužití je možné využít k vývoji genetických a biologických zbraní (2).
Za použití pokročilých matematických technik je možné původně anonymní data dešifrovat a uživatele identifikovat až na úroveň jména a adresy (3, 4, 5). Tato dešifrovaná data by pak zajisté byla zlatým dolem pro pojišťovny, banky, reklamní společnosti. Stejně tak jsou zdravotnická data zlatým dolem pro vládní a nevládní nátlakové skupiny, protože umožní identifikovat a následně vydírat politiky i veřejně činné osoby. Tím mohou tyto skupiny docílit schválení zákonů, které jim budou vyhovovat, nebo změnit nálady ve společnosti.
Farmaceutické firmy nejsou charita
Jak bylo uvedeno výše, naše zdravotní záznamy se budou poskytovat zadarmo či velmi levně prodávat farmaceutickým firmám. A zde je zakopaný pes, který nás velice snadno může stát tisíce miliard korun a vést ke zvyšování daní. Farmaceutické firmy nejsou charita. Jsou to firmy jejichž účelem je tvorba zisku a ochrana zájmů akcionářů (6). Soupeří mezi sebou na velice riskantním a velice nákladném trhu. Chybné rozhodnutí může ohrozit existenci menších farmaceutických firem a ty velké může připravit o stovky miliard korun. Správné rozhodnutí naproti tomu může vydělat tisíce miliard.
Věříte, že existují mimozemšťané?Anketa
Po selhání vývoje jediného léku musela menší farmaceutická společnost NewLink Genetics propustit 43 % zaměstnanců. Velká farmaceutická společnost Eli Lilly ztratila na hodnotě akcií po selhání vývoje jiného léku v roce 2016 zhruba 220 miliard korun (10 miliard dolarů) (7). Jestliže může jediná chyba stát farmaceutickou firmu stovky miliard, pak jí správné rozhodnutí může vydělat tisíce miliard korun. Společnost Pfizer vydělala jen na jednom léku na cholesterol jménem Lipitor (atorvastatin) za dobu jeho patentové ochrany zhruba 3526 miliard korun (164 miliard dolarů) (8). Patentová ochrana v USA trvá zhruba 20 let (9), v EU 15 let (10).
Dle propagátorů projektu Evropského datového prostoru mají informace z tohoto systému urychlit a zlevnit vývoj léků (1). Sami propagátoři projektu tedy předpokládají, že informace z tohoto systému zásadním způsobem ovlivní rozhodování farmaceutických firem. Jinými slovy, očekává se, že farmaceutické firmy se na základě údajů z datového prostoru budou rozhodovat i o tom, do vývoje jakých léků investovat a do jakých ne. A co když bude v údajích, které tyto firmy získají z tohoto systému, chyba? Firma se může na základě případné chyby v těchto datech rozhodnout mylně a do vývoje nějakého léku neinvestovat.
Co asi tato firma udělá, když později zjistí, že konkurence do vývoje tohoto léku investovala a vydělala tisíce miliard? Je jasné, že pošle legii svých právníků a vysoudí náhradu ušlého zisku. Vysoudí tedy tisíce miliard. Na druhou stranu může firma na základě chyby v datech investovat chybně a ztratit roky vývoje, stovky miliard na hodnotě akcií a desítky miliard investovaných do vývoje. A co udělá farmaceutická firma? Opět pošle své právníky a oprávněně vysoudí své peníze zpět do posledního haléře. A co když data nepoškodí jednu, ale dvě, tři, nebo deset farmaceutických firem? Pak budeme odškodnění násobit dvěma, třemi, nebo deseti. To rozhodně nejsou malé peníze.
Konečný účet bude vystaven nám, občanům
Propagátoři taktně mlčí o tom, kdo bude za správnost dat poskytovaných firmám ručit a platit. Ono je to svým způsobem vlastně jedno. Protože, ať bude za správnost dat ručit stát, Evropská unie, nějaký úřad, nebo státem přímo či nepřímo vlastněná zdravotnická zařízení bude konečný účet vystaven nám občanům. Výdaje všech těchto institucí platíme ze svých daní a stejně tak budeme platit za jejich chyby.
To, že se máme čeho obávat a že informace, poskytované zdravotnickými informačními systémy, nejsou a nemohou být spolehlivé, dokládají příklady z armády, civilního sektoru u nás i v zahraničí. Armáda USA má vlastní, důkladně kontrolovaný systém sběru informací o zdravotním stavu svých vojáků. Navíc se jedná o systém, do kterého má přístup jen oprávněný personál (11). Je jasné, že armádní data prochází několika násobnou kontrolou. Přesto Lisa Lawrence, mluvčí ministerstva obrany USA potvrdila, že armáda nebyla schopna spolehlivost informací, poskytovaných tímto systémem uhlídat.
Tento systém poskytoval armádě USA naprosto zcestné informace o zdravotním stavu vojáků v letech 2016-2020. Na chybu se přišlo v podstatě náhodou, až když začal systém vykazovat nárůst počtu poškození zdraví u příslušníků armády po očkování na Covid-19. U jednotlivých diagnóz byl nárůst proti předchozím letům v řádu stovek až tisíců procent! Oficiální vyšetřování bylo uzavřeno s tím, že chyba nastala v předchozích letech. Stručně řečeno systém v těchto letech jednoduše ignoroval obrovské množství hlášených poškození zdraví vojáků (12,13,14).
U nás v ČR bylo prokázáno, že v době pandemie Covid-19 statistiky, poskytované ministerstvem zdravotnictví, neodpovídaly realitě. Chyby se vyskytovaly a byly průběžně opravovány v průběhu měsíců po oficiálním vydání a oficiálním uzavřením těchto statistik. Ministerstvo zdravotnictví nebylo dokonce schopno zajistit ani správné sečtení počtu nově nakažených na základě hlášení z laboratoří (15, 16, 17). Zřejmě jedna z posledních výrazných oprav dat proběhla v únoru 2021 (18). A dodnes nemáme jistotu, že jsou tyto údaje správně, a že se nebudou později měnit!
Nelze se tedy domnívat, že by tomu se spolehlivostí dat, poskytovaných Evropským datovým prostorem pro zdravotnická data, mělo být jinak než u současných armádních a civilních systémů. Projekt Evropského datového prostoru pro zdravotnická data není ještě schválen a dá se zastavit. K tomu je ovšem potřeba, abyste si uvědomili, že moc nemají v rukách politici ani úředníci, ale vy. Bez vás nic neznamenají a bez vašeho tichého či hlasitého souhlasu nic nezmohou. Chcete to zastavit? Chcete vědět víc? Ptejte se! Podávejte stížnosti! Domáhejte se hlasitě svých práv!
Obracejte se znovu a znovu především na ministerstvo a ministra zdravotnictví. Dalšími v řadě jsou členové zdravotnických výborů v poslanecké sněmovně a senátu. Následují Europoslanci a ostatní poslanci a senátoři. S dotazem na spolehlivost zdravotnických statistik je možné se obrátit na Ústav zdravotnických statistik a informací, Český statistický úřad. A především se nebojte upozornit na tento článek i své známé, protože i jich a jejich dětí se tento projekt týká.
(MUDr. Pavel Vašek, DiS., byl z poslanecké sněmovny delegován k účasti na některých jednáních k návrhu nařízení o vytvoření Evropského datového prostoru pro zdravotnická data.)
Použitá literatura:
(1) ZDE (2) ZDE (3) ZDE (4) ZDE (5) ZDE (6) ZDE (7) ZDE (8) ZDE (9) ZDE (10) ZDE (11) ZDE (12) ZDE (13) ZDE (14) ZDE (15) ZDE (16) ZDE (17) ZDE (18) ZDE
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
