Systém přímé demokratické volby župana (ekvivalent hejtmana) umožnil, že se při účasti pouhé čtvrtiny voličů dostává do čela banskobystrického regionu radikál, individualista prakticky bez širšího stranického zázemí a politických spojenců, kritizující všechny kolem a nabízející jednoduchá a rychlá řešení.
Sedmdesát tisíc hlasů z celkového počtu více než půlmilionu oprávněných voličů stačilo, abychom byli (před zraky mlčící většiny lhostejných, kteří nevyužili své právo volit) svědky mocenského vzestupu člověka, jehož ideje, metody a vzory pochází z nejhlubšího suterénu.
Živnou půdou Mariána Kotleby je konflikt, strach a hněv. Svůj hněv míří již dlouhá léta na Romy, v posledních letech ale také na zlodějské a zkorumpované politiky či „zbohatlíky“, s čímž evidentně slaví úspěch. Hraje přímo do noty rozhořčeným občanům, kteří se od etablovaných politických stran nedočkali kýženého řešení problémů, mezi kterými vyčnívá zejména nezaměstnanost (v regionu až 30%), zdražování, nedostatečné sociální jistoty a neefektivní hospodaření s veřejnými prostředky.
I když v poslední době zarputile zdůrazňuje, že proti pracujícím a spořádaným Romům nic nemá, je z jeho vystoupení patrné, že jimi opovrhuje (neřekne jim jinak než "cikáni"). Je smutné, že se v tomto shodne s velkou částí populace. Zejména s těmi, kteří mají problém vyjít s platem či důchodem. S těmi, kteří s hněvem poukazují na dávky a dotace vyplácené romským rodinám, které považují za neadekvátní a nezasloužené. Přenáší tím odpovědnost za životní podmínky v zemi na sociálně vyloučené, přičemž oni samotní jsou často zacykleni v koloběhu chudoby a beznaděje. Kromě těchto kopanců do bezbranných se ale Kotleba prezentoval, a to mu nikdy nikdo "neodpáře", i jinými ohavnostmi.
Kotleba se totiž hrdě hlásí k velmi nešťastnému a temnému období pomnichovského Slovenského státu. Hlásí se rovněž k odkazu prezidenta tohoto státu Jozefa Tisa, proslulého zejména spojenectvím s Hitlerem, arizací a transporty slovenských židů a Romů do vyhlazovacích táborů. Slovenské národní povstání interpretuje jako židovsko-bolševický puč. Donedávna si liboval v replikách gardistických uniforem s insigniemi nápadně připomínajícími svastiku a wehrmacht.
I modernitu interpretuje po svém, spatřuje vnitřního nepřítele v Romech a v sociálně vyloučených dlouhodobě nezaměstnaných „parazitech“, ke kterým přidává zlodějské politiky, úředníky a korupčníky. Nezapomíná však ani na židy, které ale spíše vnímá jako vnější hrozbu – požaduje vystoupení SR z NATO, které považuje za teroristický pakt poskytující především ochranu židovskému státu.
Svůj aktuální politický program shrnul do desatera, které kromě „odstranění zvýhodňování nejen cikánských příživníků“, má za cíle i „donutit politiky nést odpovědnost za svá rozhodnutí“, chce prokazovat majetek politiků, prošetřit privatizaci a rozkradený majetek navrátit státu.
Silácky působí také ambice založit domobranu (z řad „slušných lidí“ – jak jinak) a rozšířit právo používat při své ochraně zbraně. Zbraní pro ochranu slovenské ekonomiky má být zavedení snížené 10% sazby DPH na produkty domácích výrobců, zabránění skupování Slovenské půdy cizincům, či zvýšení dotací zemědělcům. Cílem je samozřejmě také potravinová a energetická soběstačnost.
Odmítá omezování suverenity členských států EU a vyznává se, že nikdy nepodpoří jakoukoliv formu státní pomoci soukromým bankám či cizím neodpovědným vládám. Je za obnovení slovenské koruny. Zpřísnění kontroly nelegálního zaměstnávání cizinců, imigrační a vízové politiky je samozřejmostí.
Požaduje vystoupení SR z NATO a stažení slovenských vojáků z „okupačních zahraničních misí“. Jakožto učitel dbá i na otázky vzdělávání a výchovy, kterou staví na „tradičních národních a křesťanských principech“. Učitelům pak chce navrátit autoritu a důstojnost a to zejména ve vztahu k dětem ze „zbohatlických a asociálních rodin“. Závěrem desatera je deklarování podpory tradiční rodiny a vymezení proti homosexualitě.
Z programu je patrný důraz na ochranu. Apel na hrozby a nebezpečí je ostatně Kotlebovou oblíbenou parketou. Až fanaticky působí jeho aktivismus, kterým se prezentuje již řadu let na návsích a náměstích slovenských obcí a měst. Sám je pro svou věc velmi zapálen i proto jeho projev vyznívá upřímně a zapaluje druhé. Působí upjatě, přísně a disciplinovaně – není divu, že je pro mnohé ideálem tzv. pevné ruky, která se s ničím nebude párat. A právě po takovém typu politických vůdců se nyní zvyšuje poptávka obyvatel. Znejistěné a skeptické lidi ještě více postraší, čímž navodí pocit sdíleného strachu, který pak rozbíjí siláckými sliby radikálních řešení. Posluchačům tak poskytuje chvilkovou úlevu a prchavou naději.
Jako aktivista Kotleba pracuje již léta s negativními emocemi. Jako politik a hlava kraje, ale nyní bude nucen činit konstruktivní a věcná rozhodnutí a to v různých oblastech veřejné politiky. Získáním moci a odpovědnosti se jeho role mění a bude zajímavé sledovat, jak se s tím vyrovná. Bude se potýkat s hledáním nejenom pro něj přijatelných řešení, s hledáním konsenzu, kompromisů.
Jeho pozice je však komplikovaná, nemá totiž žádné otevřené spojence – kromě něj se do krajského zastupitelstva neprosadil žádný z jeho spolustraníků. Další komplikací je jeho neústupnost. Patrně jej hejtmanská funkce, se vším co k tomu patří, a prostředí regionální politiky příliš nezkultivuje. Rád bych se mýlil, ale domnívám se, že je příliš radikálním prvkem k tomu, aby se přizpůsobil – lze očekávat, že bude činit potíže a bude často v opozici proti krajskému zastupitelstvu. I když neprosadí své, bude z toho profitovat jeho rostoucí věhlas u frustrovaných a skeptických obyvatel. Ještě o něm určitě uslyšíme.
Obávám se však, že uslyšíme i o dalších. Zhoršující se životní situace, rostoucí skepse, obavy a nejistota ve spojení s nízkou důvěrou ve vládnoucí a zavedené politické strany a jejich představitele přímo nahrává vzestupu dalších radikálů a to nejen na Slovensku, ale i Čechách a na Moravě, zejména v oblastech s vysokou nezaměstnaností a vysokým podílem Romského obyvatelstva nebo imigrantů.
Publikováno se souhlasem vydavatel.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vasevec.cz
