Vážené zastupitelstvo hlavního města Prahy,
obracíme se na Vás ve věci plánovaného vztyčení kopie mariánského sloupu na Staroměstském náměstí. V tomto otevřeném dopise předkládáme argumenty, proč by sloup neměl být znovu postaven.
Nezpochybňujeme uměleckou hodnotu mariánského sloupu od Jana Jiřího Bendla, jde nám ale o politický a historický význam, který by vztyčení kopie mělo. Svrhávání a ničení pomníků a soch ve veřejném prostoru má své historické místo v běhu dějin. Ukazuje se tím jejich časově omezená povaha, která je úzce svázána s konkrétním historickým kontextem.
Těžko se můžeme dobrat jednoznačné intence při postavení sloupu, je však nesporné, že se stal symbolem vítězství katolické monarchie ve třicetileté válce a koncem nadějí na stát, ve kterém by mohli vedle sebe existovat lidé různých vyznání. Nejde jen o porážku evangelíků katolíky, ale i o porážku myšlenky tolerance, která je stále aktuální. Způsob stržení sloupu nemusíme schvalovat, ale jeho odstranění z veřejného prostoru vyjadřovalo důležité demokratické hodnoty: sekulární společnost a odpor proti provázání světské a náboženské moci, kritiku symbolů nedemokratického zřízení katolické monarchie.
Vážíme si upřímného nadšení sochaře Petra Váni a dalších podporovatelů znovupostavení mariánského sloupu. Pochybnosti v nás ale vzbuzuje kontroverzní angažmá Dominika Duky. Jak poukázal katolický teolog Martin Vaňáč ve svém textu Podvodem ke smíření (http://www.christnet.eu/clanky/5847/podvodem_ke_smireni.url), arcibiskupství předalo starostovi městské částí Prahy 1 jen ta vyjádření ostatních církví, která byla kladná, a negativní postoje před ním zatajilo. Máme navíc obavy, že znovuvztyčení sloupu bude dalším symbolem neblahé expanze konzervativních až ultrakonzervativních proudů katolické církve do veřejného a politického prostoru, jak ji můžeme vidět např. při spolupráci Dominika Duky s prezidentem Milošem Zemanem.
Jsme přesvědčeni, že vztyčení kopie sloupu nepovede ke smíření, ale naopak může zrodit nové křivdy. Bylo by jistě dobré, aby sloup bylo možné vidět např. v některém muzejním prostoru, opatřený fundovaným výkladem jeho rozporuplné historie. Jsme ale proti jeho umístění zpět na Staroměstské náměstí a také proti politickému významu, který s sebou toto gesto nutně nese. Požadujeme veřejnou diskuzi o celé záležitosti, protože pomníky a podobné realizace vytvářejí veřejný prostor a politiku jednání v něm uskutečněnou.
Sdílený prostor je pro nás místem vytváření společných hodnot, jejichž autory a autorkami jsme všichni bez ohledu na náboženské vyznání. V tomto smyslu souhlasíme také se slovy historičky umění Mileny Bartlové v knize Manuál monumentu: “Pokud se nedaří dojít důkladným a odborně informovaným vyjednáváním ke shodě těch, kdo budou s pomníkem žít, neměl by být stavěn. Pomník totiž má nebezpečně blízko k násilnému prosazování jedněch idejí a moci na úkor jiných, a pak může do sdíleného životního prostředí namísto harmonie vnést nesoulad a konflikt.”
Milena Bartlová, profesorka dějin umění
Pavel Barša, politolog
Prof. Martin C. Putna, literární historik
Daniela Tinková, historička, FF UK
Ivan Štampach, religionista a teolog
Filip Němeček, jáhen Českobratrské církve evangelické
Jiří Šamšula, farář Českobratrské církve evangelické
Ludmila Böhmová, sociální pracovnice, členka RFK, ŘKC
Anna Remešová, redaktorka online magazínu Artalk.cz, členka RFK, ŘKC
Jan Bierhanzl, filosof, Filosofický ústav AV ČR
Jakub Raška, doktorand historie FF UK, ČCE
Anežka Bartlová, redaktorka časopisu Art&Antiques a editorka publikace Manuál monumentu
Magdalena Šipka, teoložka
Hana Blažková, studentka komparatistiky, členka RFK, ŘKC
Johana Lomová, historička umění, KTDU VŠUP a místopředsedkyně Spolku Skutek
MgA. Alžběta Brůhová, architektka
Matěj Opočenský, farář Českobratrské církve evangelické
Jiří Ort, farář Českobratrské církve evangelické
Mariana Kuželová, učitelka
Olga Bierhanzlová, studentka, členka RFK, ŘKC
Maria Schormová, obchodní referentka, členka RFK
Adam Borzič, básník a šéfredaktor literárního obtýdeníku Tvar
Jakub Ort, absolvent Evangelické teologické fakulty Univerzity Karlovy, publicista
Mgr. Zdeněk Bárta, farář Českobratrské církve evangelické, Diakonie Litoměřice
Pavel Himl, historik a zastupitel Prahy 5
Jan Černý, Filosofický ústav AV ČR
Jan Škrob, básník, evangelík
Jana Němcová, Institut pro sociální inkluzi, katolička
Adéla Lančová
Vladimír Müller, katolický kněz
Jakub Patočka, šéfredaktor Deníku Referendum
Josef Patočka, student
Tomáš Adámek, učitel, překladatel
Františka Zezuláková Schormová, doktorandka anglistiky, členka RFK a katolička
Jiří Kučera, student teologie
Petr Turecký, farář Českobratrské církve evangelické v Soběhrdech
Jan Chromý, vysokoškolský učitel
Martina Valášková, pastorační pracovnice Českobratrské církve evangelické
Vratislav Ryšavý, historik umění a historik
Marek Janás, sociální pracovník
Petr Kučera, výzkumník a zastupitel na Praze 1
Dr. Anna Hájková, historička, University of Warwick
Magdaléna Trusinová, mateřská dovolená
Pavel Keřkovský, učitel
Eva Keřkovská, učitelka
Mariana Šindelková, historička umění
Matouš Lipus, sochař
Dušan Zahoranský, výtvarný umělec a pedagog
Justyna Suma, studentka slavistiky a členka RFK
Michael Polák, historik a katolík
Vítězslav Sommer, historik, ÚSD AV ČR
Ivan Landa, filosof, Filosofický ústav AV ČR
Dalibor Bača, sochař, pedagog
Alžběta Bačíková, vizuální umělkyně
Jan Ort, romista
Zuzana Čižinská, sociální pracovnice
Tomáš Andrle, manager IT
Petr Dub, vizuální umělec
Klára Brůhová, historička architektury, FA ČVUT
Joe Grim Feinberg, Filosofický ústav AV ČR
Petici můžete podepsat ZDE
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
