"Vážené paní předsedkyně, vážení pánové předsedové, vážení představitelé demokratických politických stran,

naléhavě vás žádáme:

s ohledem na historickou zkušenost, aktuální vývoj událostí v ČR, v Evropě i ve světě, s odkazem na Čtvrtletní výroční zprávu Ministerstva vnitra ČR o extremismu v ČR, přestaňte se ohlížet na maximalizaci volebních preferencí a hledání toho, co se nejvíce zalíbí voličům. Extremistická propaganda i propaganda cizích nedemokratických mocností s tímto chováním počítá. Proto zahlcuje veřejný prostor a sociální sítě umělými narativy, které se tváří jako hlas lidu a které pak mnozí politici opakují, legitimizují a šíří v médiích, čímž zpětně utvářejí veřejné mínění. Každý další den jsme svědky toho, jak padají nepsaná společenská tabu. Kdo by si před deseti lety pomyslel, že zmizí nepřípustnost urážet druhé, ponižovat menšiny, vyvolávat strach, šířit kolektivní stereotypy a nenávist vůči celým skupinám obyvatelstva, omlouvat manipulace a polopravdy, velebit šíření nenávisti jako „svobodu slova“!

Prosíme Vás, jednejte tak, aby Vám Vaši potomci nemuseli klást otázky podobné těm, které kladla předválečným demokratickým politikům v Německu generace jejich vnuků a kterou jsme mohli klást i my většině předúnorových politiků:

jak je možné, že neviděli průkazný vzestup iracionálního verbálního a později i fyzického násilí, strachu a kolektivního šílenství. Jak je možné, že se mnozí z nich přizpůsobili, a ještě se vezli na vzedmuté vlně kolektivního poblouznění a snažili se udržet ještě několik týdnů či měsíců ve svých funkcích, než z nich byli nakonec odstaveni nedemokratickými silami, jimž napomohli v jejich nástupu k moci.