Prof. Jaroslav Čechura (1952) patří mezi nejuznávanější české odborníky na starší české dějiny a na FF UK vyučoval od roku 1992 (nejprve externě, od roku 2002 pak interně na Ústavu českých dějin). Ve své odborné práci se původně věnoval středověku, v 90. letech se jeho zájem přesunul k období raného novověku a k problematice „malých/obyčejných lidí“ a jejich každodennosti. Ve stejné době se rovněž stal jedním z prvních českých historiků, kteří začali při své práci uplatňovat postupy mikrohistorie a antropologické perspektivy; inspiraci čerpal mj. z dlouhodobých pobytů v německojazyčných zemích (Kolín n/R, Goettingen, Vídeň,…). Je autorem 12 českých a 2 zahraničních monografií , jež vyšly ve Stuttgartu (1994) a Vídni/Mnichově (2000).

Za léta svého působení vychoval celou řadu žáků (studium úspěšně ukončilo 19 doktorandů,  62 diplomantů, 39 bakalářů, z toho na ÚČD 8 doktorandů, 49 diplomantů a 30 bakalářů) a vždy patřil k oblíbeným a ve studentských evaluacích k nejlépe hodnoceným pedagogům ústavu. Jeho přednášky na FF jsou hojně navštěvovány (až 160 zapsaných posluchačů).V současné době vede 5 bakalářských, 4 diplomové a 6 disertačních prací, takže i po této stránce patří k jeho nejvytíženějším zaměstnancům.

Jeho propuštění, oznámené neočekávaně na schůzi Ústavu českých dějin 16. dubna t. r. a prezentované jako „reorganizace“ tohoto ústavu (přičemž J. Čechura byl vedením ústavu označen za plně nahraditelného), je o to povážlivější, že šlo o ukončení pracovního poměru s profesorem, který měl smlouvu na dobu neurčitou, což v novodobých dějinách UK zjevně nemá obdoby a jde tedy i o varovný precedens.

Akademická dráha, odbornost, včetně neustálého osvojování si nových znalostí a zkušeností, nejsou otázkou okamžiku. Jedná se o proces pokrývající v životě jednotlivce dlouhá léta a dosažení odpovídajícího renomé a úrovně je stejně tak dlouhodobé, jako obtížné. Profesor Čechura je po této stránce jednoznačně kvalifikovaným odborníkem a přispívá tak k dobrému jménu a renomé Ústavu českých dějin i FF jako celku. Radikální zásah do chodu ústavu, jakým propuštění profesora Jaroslava Čechury nezpochybnitelně je, i  odůvodnění, proč k tomuto kroku vedení ústavu přistoupilo, považujeme přinejmenším za značně nestandardní. Jakkoli chápeme nezbytnost úsporných opatření fakulty a skutečnost, že každý obor musí hledat cesty, jak se s touto situací vyrovnat, domníváme se, že podobné nestandardní kroky, realizované unáhleně a účelově, nejen že nikterak nepřispívají k proklamovanému zlepšování kvality fakulty a jejích součástí, ale naopak dlouhodobě a nevratně poškozují jednotlivé obory, fakultu a její dobré jméno i prestiž. Propuštění profesora Čechury dopadá neméně silně na studenty, kteří tímto ztrácí nejen vedoucího prací, ale také respektovaného odborníka se širokým rozhledem, jenž jim dokázal zprostředkovat přístup k historické materii i ke kořenům historie jako vědy obecně.

Propouštění realizované tímto nedůstojným způsobem, bez předložené jasnější koncepce a bez předchozí otevřené diskuse či komunikace s ostatními pracovníky ústavu, nejenže poškozují i naši víru ve smysluplnost a prospěšnost prováděných úsporných opatření na celé fakultě, ale příčí se nám též možnost, že by podobný postup měl být jakýmsi „precedentem“ pro řešení podobných situací na akademické půdě. Je nutno si uvědomit, že podobné kroky likvidují u studentů i členů akademických obcí napříč republikou důvěru v univerzitní instituce a jejich představitele. Negativním důsledkem může být prakticky nevratný nárůst napětí a destrukce kolegiálních i mezilidských vztahů na pracovištích.

Komu bude petice zaslána: Děkanát FF UK

Petici můžete podepsat ZDE.