Jiří Kajínek byl v roce 1998 odsouzen k doživotí Krajským soudem v Plzni za dvojnásobnou nájemnou vraždu podnikatele Štefana Jandy, Juliána Pokoše a pokus o vraždu Vojtěcha Pokoše, tělesných strážců. Jiří Kajínek tvrdí: „Justice nestojí o pravdu. Trvám na své nevině, nikdy jsem nikoho nezabil.“
V lednu 2004 požádali advokáti Jiřího Kajínka Krajský soud v Plzni o obnovení soudního procesu. Soudce Tomáš Bouček obnovu dvakrát zamítl s tím, že k novému otevření případu nejsou důvody.
Soudci v naší republice si obvykle na základě výsledků předcházejícího vyšetření policejního orgánu samostatně utvoří představu o případu a pachateli. Vše, co jim do jejich představy nezapadá, odmítají. Nevidí před sebou člověka, který může být nevinný, ale delikventa, kterého je třeba potrestat. V boji proti kriminalitě odmítají svědectví, která mluví ve prospěch údajného pachatele. Tak i soudce Bouček v jednáních o obnovení procesu s Jiřím Kajínkem svědectví nových svědků označil za nevěrohodná, protože nezapadají do dějové linie případu tak, jak je vylíčena ve spisu. Ve své závěrečné řeči řekl: „Tento soud se řídí zákonem a je přesvědčen, že všechna předcházející rozhodnutí byla správná… Soud není ochoten přistoupit na další spekulace o válce policistů, jak tady několikrát zaznělo.“ Pokud však soud bude vždy tvrdit, že v tom původním procesu byla všechna rozhodnutí správná, nikdy žádný nemůže být obnoven. Soudce Bouček nebyl ochoten byť jen připustit možnost chyby v původním rozhodnutí. Tam, kde není ochota naslouchat a jednat, je každé snažení advokátů zbytečné.
Co mluví ve prospěch Jiřího Kajínka?
- z celého případu vyplývá, že policie při vyšetřování odvedla špatnou práci
- nedůvěru vzbuzuje neúplný spis, chybějí důležité materiály, některé stránky jsou přečíslované. Chybí diktafon zavražděného z místa vraždy, na který si svá jednání zaznamenával
- dva ministři spravedlnosti, Pavel Rychetský a Pavel Němec, po prozkoumání spisu podali k Nejvyššímu soudu ČR stížnost ve prospěch Jiřího Kajínka pro porušení zákona. Pavel Rychetský hovořil i o možné účasti plzeňských policistů na vraždách („Pokud tu vraždu nespáchal pan Kajínek, tak ji spáchal asi někdo z policie.“)
- svou pochybnost o spravedlivém odsouzení Jiřího Kajínka vyjádřil i ministr spravedlnosti Jaroslav Bureš
- Jiří Kajínek byl odsouzen bez přímých důkazů – nebyly zajištěny otisky prstů, pachová stopa, provedena zkouška DNA, nebyla provedena rekognice in natura ani rekonstrukce činu, nikdy nebyla nalezena zbraň, která vraždila
- podle odborníků v oblasti balistiky nemohl vraždit pouze jeden muž, nikdy nebylo vysvětleno, jak se dostaly nábojnice do auta neporušeným okýnkem
- Jiří Kajínek byl odsouzen na základě výpovědí tří svědků: Jaroslava Ďurčiho, Alexandra Hegedüse a Vojtěcha Pokoše. První dva svou výpověď odvolali s tím, že ji učinili pod nátlakem policie. Bratr zavražděného Vojtěch Pokoš svou původní výpověď, kterou poslal Kajínka na doživotí, u soudu nepotvrdil, odmítl vypovídat, takže v současnosti nestojí proti Kajínkovi žádný svědek
- Kajínek byl odsouzen za nájemnou vraždu, chybí však nájemce. A. Vlasák, údajný objednatel vraždy, za tento čin nikdy nebyl odsouzen
- v procesu o obnově vypovídali noví svědci z okruhu spoluvězňů V. Pokoše, ale i bývalí plzeňští policisté a bývalá pracovnice Kanceláře prezidenta republiky pro styk s veřejností. Všichni přinesli nové důkazy o tom, že vraždy proběhly jinak, než jsou popsány ve spisu, hovoří o možných pachatelích z řad policistů. Všichni byli označeni za nevěrohodné
- nový znalecký posudek z oblasti psychiatrie a psychologie je naprosto odlišný od původního. Jeho závěry hovoří ve prospěch Kajínka. Mimo jiné uvádějí, že není pro společnost nebezpečný a je schopný převýchovy
- Vrchní soud v Praze sice zamítl stížnost advokátů Jiřího Kajínka pro podjatost plzeňského krajského soudu, ale jak jinak chápat slova, která pronesl soudce Bouček: „Je to přeci jedna verbež – Hegedüs, Kajínek, Ďurči. To je všechno jedna verbež.“ Můžeme zde hovořit o nestranném přístupu soudce?
My, podepsaní občané, jsme přesvědčeni o nevině Jiřího Kajínka. Není nám lhostejný osud tohoto člověka, který byl podle našeho názoru nespravedlivě odsouzen na doživotí. Již tři roky čekáme na nápravu rozhodnutí soudní cestou, stále však bezvýsledně. Ztrácíme důvěru v to, že je v zájmu soudců napravit křivdu spáchanou na Jiřím Kajínkovi. Proto se obracíme na prezidenta republiky Václava Klause s žádostí o udělení milosti Jiřímu Kajínkovi. Když nemůžeme žádat spravedlnost, žádáme milost.
„Především dbej, aby ses nedal zastrašit událostmi, a zpytuj, co v které věci vězí. Doufej ve spravedlnost, ale buď připraven na bezpráví.“
Lucius Annaeus Seneca ml.
„K vítězství zla stačí, když dobří lidé budou sedět se založenýma rukama.“
Jana Falcmanová, Školní 235, Milín, 262 31
Lukáš Charvát, Čajkovského 535/5, Třebíč, 674 01
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: petice, ParlamentniListy.cz
