2. února 2015
1. Je lež tvrdit, že v případu Evy Michalákové vycházejí na povrch nové skutečnosti. Eva Michaláková, její právní zástupci ani další lidé, kteří jí dlouhodobě pomáhají, úřadům ani veřejnosti nic netají. Novináři, kteří o to projevili zájem, měli už dávno možnost do spisu nahlédnout a svá zjištění promítají do zpráv, kterými o vývoji případu informují.
2. Právníci Evy Michalákové – ti v Norsku i v České republice – nezveřejnili spis především z následujících důvodů:
• Evu Michalákovou to může fatálně poškodit v právě zahájeném obnoveném řízení v Norsku. Připomínáme, že již dříve jí bylo na základě medializace otevřeně vyhrožováno zbavením rodičovských práv. To, že máme pravdu, Evě Michalákové děti nevrátí.
• Zveřejnění není vhodné ani z respektu k dětem. Rozsudky obsahují intimní detaily z údajného sexuálního zneužívání otcem (výpověď učitelky ze školky, na kterou si naopak pro zanedbání péče stěžovala matka) a z údajného zneužívání matkou. S tímto obviněním přišla pěstounka až po půl roce, děti své údajné věty nikdy a před nikým nezopakovaly a výpověď pěstounky nebyla brána v potaz ani samotným norským soudem. V této věci nebylo ani podáno oznámení na policii. Umí si někdo představit, že sociální pracovníci při takovém podezření nekontaktují policii?
• Zveřejněním rozsudků by byl porušen i český zákon.
3. Není pravda, že rodina Michalákových věděla o zájmu Barnevernu několik měsíců před odebráním dětí, jak tvrdí ředitel ÚMPODu Zdeněk Kapitán. Sociální pracovníci Barnevernu navíc v rodině nikdy nebyli. Rodinu nenavštívili ani psychologové, kteří vypracovali posudek, na jehož základě děti skončily u pěstounů. Tito psychologové – podle posledních poznatků životní partneři – svůj posudek vypracovali déle než půl roku poté, co byly děti Barnevernem odvezeny ze školky.
4. Důrazně žádáme ministryni práce a sociálních věcí Marksovou a úředníky ÚMPODu, aby se zdrželi nepodložených spekulací, anebo uvedli, jaké skutečnosti má Eva Michaláková skrývat. Paní ministryně svými výroky nejenže poškozuje Evu Michalákovou, ale maří i snahu premiéra Bohuslava Sobotky a ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka, kteří začali vůči norské straně podnikat konkrétní kroky. Upozorňujeme, že svá tvrzení nijak nevysvětlilo ani Velvyslanectví Norského království, naopak dál mlčí.
5. Připomínáme, že k adopci jsou v Norsku systematicky směřovány děti s českým státním občanstvím, kterým je již čtvrtým rokem znemožněn kontakt s českou rodinou a které s vlastní mámou nemohou mluvit česky, tedy svým rodným jazykem. Stejně tak připomínáme, že nejde o ojedinělý případ. Norsko čelí tlaku i z dalších zemí středoevropského a východoevropského regionu a tento tlak neustále sílí.
Pavel Hasenkopf
Dora Boková
Jitka Chalánková
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Názory, ParlamentniListy.cz
