Každý hokejový fanda už zaregistroval, že Jaromír Jágr čerpá svou sílu v pravoslavných chrámech, proč ho oslovilo právě pravoslaví, o tom se jen spekuluje. Teprve, když prozkoumáme vznik českého pravoslaví z historické perspektivy, pochopíme.

Nesporným historickým faktem je, že sv. apoštolové Cyril a Metoděj přinesli evangelijní zvěst a překlad bible v jazyce slovanském nejprve k nám na území tehdejší Velkomoravské říše. Jejich žáci však byli odsud vyhnáni a na dlouhá staletí toto území ovládla církev římská, latinská. Metodějovy žáci se vydali na jih a teprve později na východ. Rusko přijalo křesťanství (pravoslaví) až v r. 988 (sv. Vladimír) jako poslední ze všech slovanských národů.

První křesťané si do svého čela volili uznávaného biskupa, patriarchu. Tak vzniklo historicky 5 nejstarších sobě rovných patriarchátů: jeruzalémský, konstantinopolský, alexandrijský (Afrika), antiochijský (dnešní Sýrie) a římský, který se později stal římskokatolickou církví. Až do roku 1054 má římskokatolická církev a pravoslavné církve společné dějiny. K pravoslaví se začali hlásit čeští národní buditelé v 19. století a česko-slovenská pravoslavná církev byla obnovena až biskupem Gorazdem po vzniku Československa. Biskupa Gorazda vysvětila Srbská pravoslavná církev. Za obětavou pomoc parašutistům po atentátu na Heidrycha byl sv. novomučedník biskup Gorazd a jeho věrní popraveni, kněží odesláni do koncentračních táborů, činnost církve zakázána. Po r. 1948 byli pravoslavní pod přísným dohledem sovětských politruků. Skutečnou hloubku a krásu pravoslaví začali Češi objevovat až v posledních letech.

V čem panovaly neshody mezi římskokatolickou církví a pravoslavnými:

• papežský primát (hlavou církve je jen sám Ježíš Kristus, žádný člověk nemůže být neomylný a bezhříšný)
• odmítání celibátu pro všechny kněze (celibát jen pro mnichy a biskupy)
• některé věroučné rozdíly (např. odmítání nauky o očistci)
• nesouhlas s prodejem odpustků
• nesouhlas s křižáckými výpravami
• přijímají pod obojí tj. Tělo a Krev Krista vždy pro všechny, přijímání podávat i malým dětem okamžitě po křtu
• Dary a Pečetě sv. Ducha (v katolické církvi biřmování, v pravoslavné myropomazání) jsou nedílnou součástí křtu
• jednotné mništví (nerozlišování na řády)
• sborová liturgická hudba vždy bez nástrojů, jen zpěv
• národní princip (hlásat Evangelium v jazyce srozumitelném), jednotlivé církve mohou od mateřské získat samostatnost a rozvíjet se dále jako národní církve (gruzínská, bulharská, ruská, rumunská, srbská, kyperská, řecká, finská, polská, albánská, česko-slovenská atd.)

Chrám – léčebna neduhů, pramen síly a nebe na zemi

Pro pravoslavné je chrám „léčebnou duše“, místem, kde se léčí duše. Má to být „nebe na zemi“. Nejkrásnějším pravoslavným chrámem v Praze – jediným se zvonicí a zvony – je kaple Zesnutí Přesvaté Bohorodice na Olšanských hřbitovech z r. 1925. Kdysi se tu modlíval první premiér ČSR Karel Kramář. Na stavbu kaple přispěl tehdy velkoryse částkou 300 000 Kč. Chrám byl původně postaven jako kaple pro pohřební obřady na pravoslavné části hřbitova. Po roce 1917 prchali z bolševického Ruska kněží, šlechta, vynikající umělci, vědci, univerzitní profesoři, inteligence. V Praze našli mnozí z nich nový domov. Interiér chrámu zdobí nádherné fresky světově proslulého ilustrátora a ikonopisce Ivana J. Bilibina. Chrám proslul i zázračnou ikonou Přesvaté Bohorodičky, která prý stále pomáhá. Míří sem stovky turistů i poutníků. Dnes se v tomto tzv. uspenském chrámu (od ruského „uspenie“ čili Zesnutí Přesvaté Bohorodice) modlí pravoslavní různých národností, bylo tu pokřtěno i mnoho Čechů, mezi nimi také Jaromír Jágr. Podle farní matriky se tak stalo 2. srpna 2001 a ve svatém křtu dostal jméno Jaroslav. Kaple je ve vlastnictví hl.m.Prahy a dlouhodobě zapůjčena Pravoslavné církvi v českých zemích. Pravoslavná církevní obec při tomto chrámu je největší a nejbohatší u nás.