Nadsvětní rovina příběhů o bozích a herojích působila po celé dosavadní dějiny lidstva jako sjednocující narativ osvětlující životní zvyky a způsoby těch, kdo naslouchali. V mentálním půdorysu současníků musí tuto odvěkou potřebu vědět o svém původu a znát počátky věcí někdo nebo něco nahradit, neboť bez ní se komunita rozpadá, nastávají problémy s individuální identitou. Uprázdněné lavice metafyzických bytostí obsadily celebrity a peripetie jejich životů, které se právě proto musely odloupnout od banálního žití zbytku populace. Posvátnost nahradila pouťová sláva médií. Místo bývalých chrámových pokladů plných zlata a drahokamů, spokojujeme se s cetkami. Obřadné rituály upadly do podoby hromadných orgiastických křečí na koncertech a festivalech. To, co se obvykle nazývá náboženskou potřebou, ovšem naprosto nezmizelo. Jejími projevy jsou mimo jiné také tu a tam se vyskytující poněkud blouzniví jedinci řešící vírou v cokoli nadpřirozeného své životní krize. Proti ataku zesvětštění se na půdě tradičních náboženství vyhraňují obranné fronty fundamentalistických tendencí. Mnohé bytosti v touze a žízni po duchovnu nechávají se zlákat i absurdními spiritualistickými spekulacemi. Jiní rodilí Evropané hledají spásu v terorismu.

Ve spektru současného lidského jednání se v zakuklené podobě dere ke světlu touha po magii tajemství. Například v těch „nejmodernějších" chováních elektronického věku hluboce tkví prastaré puzení stát se zasvěcencem. Všechny ty městské a jiné „kmeny", o kterých se píší dlouhé studie, se za každou cenu chtějí odlišit od zbytku populace. Vytvářejí si svůj zasvěcenecký jazyk, jemuž nikdo jiný než oni nerozumí. Způsobem oblékání, účesy, gesty, mimikou i výběrem drog dávají najevo, že pronikly dál v pochopení života, absolvovaly iniciační rituál, překročily magickou hranici mezi nevědoucími a vědoucími. Nahmátly cosi původního.