Syn známého filozofa a osobního přítele T.G. Masaryka Františka Drtiny se ve 30. letech stal tajemníkem dr. E. Beneše, kterým zůstal až do roku 1945. Během války vystupoval v britském rozhlase pod pseudonymem Pavel Svatý (později jeho populární projevy vyšly knižně). Po válce se začal přímo politicky angažovat za ČSNS a ve druhé Fierlingrově vládě se stal ministrem spravedlnosti. Pro své mravní a demokratické zásady, které byly svázány ještě s praxí první republiky, byl nenáviděn komunisty. Zejména sváděl ostré ,,ideologické" boje s ministrem vnitra za KSČ V. Noskem.

V únoru 1948 byl jedním ze 12 ministrů, kteří na protest proti zkomunizování Bezpečnosti podali demisi ve snaze si vynutit ústupky komunistů, předčasné volby a předpokládaný větší odliv voličů od KSČ. Tento předpoklad se však záhy ukázal být mylným a komunisté využili nepřipravený postup nekomunistických stran k finálnímu střetu o moc, kterou během pěti únorových dní také získali.