Z Bělobrádkova gesta by měl určitě velkou radost B. Posselt, který si toho času (v roce 2003) v Praze skandálně otevřel pobočku Sudetoněmeckého krajanského sdružení (landsmanšaftu). Připomeňme, že vysídlení Němci ze Sudet byli až na antifašisty, jež nemůžeme opomenout, ve své většině mezi prvními, jež v březnu 1939 nadšeně vítali Hitlerovu kohortu. Byli jeho pátou kolonou.
Bělobrádek by měl znát historický kontext a druhým dechem tedy logicky uctít i české oběti nacistické zvůle a teroru. To ovšem neučinil. Místo toho dal bavorskému tisku argumenty, které mohou podpořit neexistující nároky Sudetských Němců, resp. jejich potomků. Revizionistická klika dnešních „sudeťáků“ se konstantně drží faktu, že odsun byl válečný zločin a dr. Beneš měl skončit jako válečný zločinec u soudu, u nějž se měl zpovídat.
Jaká je však skutečnost? Odsun, a to i v dalších evropských zemích okupovaných nacisty, byl nařízen „oktrojovaným“ rozhodnutím Postupimské konference. Československá vláda řídila rozvrácenou zemi dekrety, protože v té době v Československu neexistoval zákonodárný orgán (Prozatimní národní shromáždění - PNS vzniklo až v říjnu 1945), který by mohl legálně schválit zákony týkající se odsunu. Musíme tak vycházet při celkovém posouzení situace z principu příčina - následek, které však „sudeťákům“ nic neříkají. A zřejmě ani „odsun“ česky mluvícího obyvatelstva ze Sudet v roce 1938 po Mnichovském diktátu.
Od Bělobrádka se distancovala en bloc i Sobotkova vláda i samotný předseda vlády, který sice Bělobrádkův krok nedsoudil, ale ani nepochválil. Bělobrádkovo gesto bylo původně myšleno jako akt smíření, nicméně jeho vyznění má nyní úplně jinou hodnotu. I přesto, že předseda lidovců tvrdí, že jeho cesta měla věcnou a odbornou rovinu.
Češi jsou mimořádně citliví na období protektorátu, na léta 1939 - 1945, které znamenalo jejich národní porobu a málem dokončenou likvidaci české státnosti. To, že se vládní představitel poklonil památce obětí odsunutých Němců, aniž by zmínil celý historický kontext, je ranou dotýkající se národního cítění. Právě tuto rovinu měl Bělobrádek zohlednit. Bohužel se tak nestalo.
Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV