Petr Duchoslav: Rok 1953 byl pro komunisty kritickým rokem

03.06.2013 10:17

Rok 1953 v Československu a vůbec v celém sovětském bloku se ukázal být rokem krizovým. Jak z hlediska politického a obecného fungování mocenských mechanismů komunistického režimu, tak samozřejmě i hospodářských.

Petr Duchoslav: Rok 1953 byl pro komunisty kritickým rokem
Foto: Hans Štembera
Popisek: Padesátikorunová mince

Jak už jsem psal ve svém článku o měnové reformě, jež proběhla na konci května 1953, tento rok byl pro vládnoucí režim kritický. Centrálně plánovaná ekonomika se rychle začala hodpodářsky vyčerpávat a bezprostřední katastrofu se podařilo odvrátit právě provedením zmíněné měnové reformy, čímž si režim dokázal zajistit okolo 14 mld. čistého zisku. Ohniska lidového odporu proti měnové reformě se podařilo poměrně rychle zlikvidovat, přesto rok 1953 znamenal určité drobné korektury v systému uplatňování mocenského monopolu KSČ i hospodářské sféře. 
 
Dne 14. 3. 1953 zemřel těžce nemocný K. Gottwald (devět dní před ním generalissimus Stalin) a komunistické vedení řešilo, jak se vyrovnat se smrtí vůdce, který požíval mezi funkcionáři mimořádné autority, a za druhé, kdo nastoupí na jeho místo. Na jeho místo byl ,,zvolen" A. Novotný, typický byrokratický aparátčík, který si uvnitř strany snažil budovat silnou pozici známou metodou bílých obálek. Post předsedy strany byl zrušen, místo ní komunisté zavedli funkci prvního tajemníka. Na rozdíl od SSSR, kde proti sobě bojovaly několik let znesvářené kliky - Chruščov a Malenkov - se obešla volba nového komunistického vůdce bez větších problémů. Ve vládě byly učiněny též změny - premiérský post převzal dosavadní ministr zahraničí V. Široký a úřadující premiér A. Zápotocký se stal po Gottwaldovi druhým ,,dělnickým" prezidentem. Tato formální rošáda proběhla 21. 3. 1953.
 
Co se týče Gottwaldovy smrti, v tomto ohledu byli komunističtí funkcionáři nejednotní. Jedna část požadovala provést určitou kritiku některých Gottwaldových kroků a sejmout aureolu dlouholetého předsedy KSČ, který přivedl komunisty v roce 1948 k moci. Druhá část byla tradičně konzervativní a hodnotila Gottwaldovu éru jednoznačně úspěšně a nepřipouštěla žádné jeho chyby. Nakonec zvítězilo druhé stanovisko a Gottwald byl prakticky nedotknutelný až do roku 1989, přičemž v 70. letech začal jeho kult opět ožívat zejména v umělecké tvorbě.
 
Po Stalinově smrti v roce 1953 komunistické vlády v sovětském bloku nadále využívaly k uplatňování moci kombinaci represivních a administrativních zásahů, ovšem už ne v takové intenzitě, i když nadále (ty největší v Československu až do roku 1955) probíhaly politické procesy. V československém případě určité zmírnění represivního aparátu dokladuje zrušení stalinistického ministerstva národní bezpečnosti v roce 1953, v jehož čele stáli L. Kopřiva a po něm slovenský komunista K. Bacílek. Ministerstvo národní bezpečnosti bylo sloučeno v září 1953 s ministerstvem vnitra, z jehož struktur se v květnu 1950 původně vyčlenilo.
 
V hospodářské oblasti v souvislosti s provedením měnové reformy sami komunisté v interních materiálech připouštěli určité chyby v řízení ekonomiky, nikoliv v systému samotném. Výrazem této částečné sebekritiky se staly tzv. srpnové teze z roku 1953, v nichž tato kritika zaznívá. Nicméně materiál ÚV  KSČ se nestal dalším východiskem ke korekturám centrálně plánované ekonomiky a úvahám například o zavedení omezených tržních mechanismů a decentralizaci hospodářství.
 
Rok 1953 tak přinesl malé, leč určité změny uvnitř samotného výkonu vládnutí KSČ a také v pohledu komunistů na ekonomiku, který byl ovlivněn měnovou reformou, proběhnuvší ve stejném roce. Změny byly sice nadále nedostatečné, leč staly se v rámci existujícího režimu východiskem k dalším úpravám tohoto stavu o tři roky později. Na rozdíl od NDR, kde v červnu 1953 vypuklo v Berlíně povstání, nemuselo komunistické vedení čelit lidovému odporu v takovém rozsahu, aby to mocenský monopol KSČ destabilizovalo, byť nesouhlas s měnovou reformou byl zejména v Plzni, Vimperku a dalších městech poměrně hlasitý. I proto se podařilo komunistům zatěžkávací zkoušku v roce 1953 zvládnout.
 
Další změna ve fungování mocenskopolitického systému v Československu a dalších zemích sovětského bloku se odehrála v roce 1956, který je nazývána dobou tání, kterým rozumíme ,,politické" tání a čístečné oslabení (zmírnění) atributů represivního aparátu režimu. V tomto roce na XX. sjezdu KSSS došlo k první vlně destalinizace, kterou zahájil N. Chruščov. Ale o tom pojednáme zase příště v jednom z dalších blogů.

Publikováno se souhlasem vydavatele.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: vasevec.cz

Jak chcete přimět ANO znovu jednat o důchodech?

Váš záměr byl dobrý, ale evidentně se nepovedl. Myslíte, že jste se tedy jako moderátor osvědčil? A nemáte pocit, že je tu mezi vládou a opozicí až příliš hluboká propast, která se bohužel pro nás čím dál víc prohlubuje a vlastně je to vidět i ve společnosti, která je rozdělená.

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Ivo Strejček: 20 let členství ČR v EU - pozitiva se hledají těžko

12:17 Ivo Strejček: 20 let členství ČR v EU - pozitiva se hledají těžko

Dvacet let od vstupu České republiky do Evropské unie je významným výročím v historii naší země a za…